Recenzi napsal/a petr12

Další vysokoškolský projekt s duchařskou zápletkou, který se ani nesnažil přeskočit laťku průměrnosti nějakým originálním nápadem.

Impulsem ke sledování byla moje láska k Řecku. Právě Korfu, na kterém se děj částečně odehrával, bylo mým prvním seznámením se s touto úžasnou krajinou. Vlastně jsem jinak moc neočekával, díky dosavadní zkušenosti z řeckou produkci. O to více jsem byl překvapený z úžasné symbiózy nádherného prostředí, mistrovských hereckých výkonů, zvukomalebného hudebního doprovodu a vysoké formy zpracování. Každý díl ve mně dovedl vyvolat emoce a všechny příběhy jsem s nimi plně prožíval.

Chápal jsem převážně ponurou scénu, která měla navodit hororovou atmosféru. Výsledek však na mě působil příliš lacině i díky špatné práci se světlem a (polo)stínem, pro mě důležitým faktorem při duchařské produkci. Šokující scény proto působily spíše komicky. Chápu kult těla, který nechyběl, ten však nevyvážil můj pocit, že by herci chtěli být kdekoli jinde, než před kamerou. Působili neoduševněle, zkrátka bez šťávy. Za mě docela zklamání. Zvlášť, když se jedná o jihokorejskou produkci.

Zrodil se malý, do detailu vybroušený, klenot snoubící v sobě smysl pro precizní vedení herců vynikajících přirozeným a lehce uvěřitelným stylem hraní, geniální kamerou a naprosto úžasnou atmosférou městečka neakceptujícího jakýkoliv pokus o narušení pevně vyjetých kolejí. Vyloženě pastva pro oči a uši.

Ženský prvek posloužil jako perfektně vražený klín do soužití dvou kamarádů kolíkujících si nové rozměry vztahu. Na jedné straně stál Tod s jasným postojem. Na té druhé se zmateně pohyboval Meng, který nechtěl ublížit nejen jemu, ale i přítelkyni a pozdější ženě Nuch. Čím více se děj posouval kupředu, tím více jsem se těšil na šťastnou ruku při konečném výběru. Vlastně jsem nebyl zklamán. Hlavní hrdinové hráli perfektně. Občas na pěst, jindy k zulíbání. Co více si přát, než vyvolat emoce?

Vzhledem k zákazu propagace queer komunity v Číně, způsobu natáčení a výběru lokací, se s velkou pravděpodobností jedná o undergroundovou produkci zajímavou právě výše uvedenými okolnostmi.

Vizuální stránka mě přímo okouzlila a stala se pro mě pomyslnou tíhou vyvažující jindy rušivé výstupy některých postav.

Mistrně odvedená práce, při které scénárista a režisér v jedné osobě přesně věděl, čeho a jakou formou chce dosáhnout vytyčeného cíle. Z obou hlavních herců dokázal vydolovat jejich upřímnou vzájemnou náklonnost. I za použití šmírující kamery, která v tomto případě dávala smysl.

Idea setkávání se v paralelním světě, ve kterém čas utíká jednomu kupředu a druhému proti směru hodinových ručiček, se mi zpočátku hodně líbila. Nabízela široké pole pro experimentování. Předložila však především konvenční situace směřující ke splnění záchranné mise. Bohužel i pomocí falešných a zavádějících indícií. Vztahová linka byla pro mě lépe stravitelná i přes otravné, stále se opakující, návrhy Mint Dew-ovi, kterého ztvárnil Fluk ve své typické herecké póze kuřátka vyžadujícího ochranná křídla maminky kvočny. Úkryt našel v Mum-ově pevném náručí. Jen ta intimita jim moc nesedla. Dva konce mi zpočatku přišly alibistické. Ve stylu: "Diváku, sám si...

Pokud dokážete přijmout nastavená pravidla, která charakterizují podstatu filmu založenou na častém fyzickém i psychickém zraňování a netradičním projevování citů, tak v tom bahně narazíte na zajímavý alternativní svět stojící mimo běžné společenské normy, ze kterého se zpočátku (nejen) morálně pozvracíte. Škoda místy příšerné kamery, která sice koncepčně zapadala, ale mně osobně hodně kazila vizuální zážitek.

Zapomeňte na filmy o naivních mladíčcích, utíkajících z domu kvůli nepřijmutí, kteří záhy po příjezdu do velkoměsta ztrácí v první řadě iluze. Do Sydney totiž přijel Casey. Malý-velký mladík s hluboko položeným...hlasem a pořádným...pekáčem buchet. Ten rozhodně ví, po čem touží.

Ukázkový "piece of shit", který místo vzdání holdu obětem z řad LGBT komunity padlým ve vietnamské válce, plivl na jejich hroby.

V bezpečí přístavu zakotvená loďka, která se za celou dobu nevydala na širé moře. Bylo příjemné se nechat místy uspávat velice pozitivní atmosférou. Zvláště v hořkosladkých pasážích zahalených do sytých barev. Rozhodně by však neuškodila občasná vlna narážející do přídě. Třeba v podobě většího prostoru pro Li Minga s Heartem.

Slušný, spíše uvědomělý, občan patří do kategorie psychologických snímků, poskytujících divákům prostor pro vlastní interpretaci mnohých situací. Ben s Razem trefně vystihují vnímání části většiny na vzorek naší komunity. Fungující a zaopatřený pár se rozhodne povýšit svůj vztah zaopatřením si dítěte z katalogu. Ale díky Benově přehnanému "environmentálnímu cítění" dochází k tragédii. Vše ostatní rázem odsouvá na druhou kolej. Děj se sice vyvíjí, ale je druhořadý. Hlavní je pocit viny ovládající Benovo chování, které přechází v posedlost. Konec však nabízí místo rozuzlení pocuchané psychiky jen jakýsi pokus o urovnání partnerského vztahu. WTF

Sci-fi námět naskýtá široké místo působnosti pro mnohé nelogické kroky, kterými trpí mnohá Bl produkce i bez něj. Opak je však pravdou. Jednotlivé postavy a jejich vzájemné interakce jsou promyšlené. Při pochopení důvodů jednání obou hlavních párů příběh získává jasnější kontury a je lépe uchopitelný. Za mě se povedlo Nancy Chen (Díky ženskému pohledu?) vytvořit úžasný projekt se zajímavými herci.

Relativně zajímavý námět v rámci "gay" produkce. Těch pár silných okamžiků však nestačilo na vybřednutí ze šedi céčkové produkce. Dokonce došlo i na kouzelnická představení. Jak nacpat obří předmět skrze záchodové prkénko. Zatímco oba kluci působili celkem přirozeně (škoda dilda), tak boss byl jen směšnou karikaturou.

1. série Tak tomu se říká pořádný tah na branku. Dokonalý protiklad ke zhmotněným obrázkům s nekonečně dlouhými předehrami. Plné chtíče, lásky...Bez zbytečné vaty. 2. série V pokračování děj navazuje na 1. sérii. Po pomalejším rozjezdu přichází série zvratů. Epizody koření erotické scény s rychlým střihem a náladu umocňujícím světlem.

Hollywoodská mašinérie v lepším případě člověka využije. V horším zneužije. Docela dost možná ještě před vstupem do ní, ve West Hollywoodu. Oblasti s jednou z nejvyšší koncentrací gueer lidí v USA. Jacked ukazuje v rychloverzi, co vás s největší pravděpodobností čeká po příjezdu do LA. Když už padnete na ústa, tak nezapomeňte, že existují i organizace pomáhající ztraceným duším, jen o pomoc musíte požádat.

Koh Tao (Želví ostrov), je...hlavním důvodem, kvůli kterému stojí Even Sun za zhlédnutí. Přesunutí základny mimo Bangkok totiž většinou projektům prospívá. Děj je na BL produkci neobvyklý. Vztah probíhá v tzv. "čínském módu" zákazu propagace queer komunity. Z Arhitova chování se dá s notnou dávkou představivosti vyčíst určitá náklonnost, vůči které je Sun absolutně imunní. K prolomení ledů dochází až v samotném závěru. Z mikropříběhů vedlejších rolí stojí za zmínku boxerský pár s neskutečně přepáleným koncem. I tak působí jakoby do počtu, zřejmě díky solidnímu rozpočtu dovolujícímu početnější obsazení. Škoda slabého scénáře.

Zneužívání v dětství, problematický vztah k sobě samému, své odlišné sexualitě, svým blízkým a partnerovi. Vztyčné body, které jsou společné pro mnohé snímky mapující život osobností vyčnívajících z davu. V tomto případě je výsek z kariery okořeněn britským černým humorem.