Recenzi napsal/a petr12

Do posledního puntíku souhlasím s názorem Pinoy Ares na MDL. Večeře s šéfem nakonec neměly podobu luxusního, oku lahodícího pokrmu z prvních epizod, ale málo ohřátého polotovaru z mikrovlnky. V ději bylo několik rozporů s oficiální synopsí. Klouzalo se příliš po povrchu. Zkrátka si ukousli většího sousta, než které byli schopni pozřít. Alespoň zvládli práci se snaživými herci.

Pokud přežijete téměř nonstop slovní palbu a vydrží i vaše pozornost, jistě se budete dobře bavit.

Co si budeme nalhávat. U těchto jedinců pracuje naše představivost na maximum. Vždyť i u pokrmu je důležité, jak vypadá. Mnozí si zaznamenávají obojí na své mobily. Je proto dobré se podívat na pořádnou porci i očima jejich nositelů. Pokud nepatříte mezi ty, kteří prezervativy používají místo balónků, vřele doporučuji. Především těm, kteří by si určitě s penisy těchto rozměrů poradili.

Jose je impulsivní scénárista, který má ve svém partnerovi Davidovi pevnou oporu. K osmiletému výročí si nadělí měsíční pobyt začínající na vyhlídce - místě jejich prvního setkání. Plamen vášně stále plápolá. Přichází však první mráčky a s nimi i déšť. Na povrch vyplouvají jejich rozdílné povahy a životní postoje. Non stop párty končí nemilým vystřízlivěním. Děj sice plyne den po dni a záleží na divákovi, co od pobytu, zřejmě na Grand Canarii, očekává. Za mě méně halucinogenních zážitků. Chemie proudí, světla svítí a stěrače stírají. Takže je vlastně vše v pořádku.

Danny je typický "barman z West Hollywoodu" čekající na svůj debut v showbyznysu. Odchod dlouhodobého přítele ho přiměl ke zhodnocení opravdové reality. Zjistil, ze dokáže zaujmout maximálně na sociálních sítích nadržené chlapy. Taky že bylo na co koukat. Strojkem mohl zajet i do podpaží a vycpat si ponožkou rozkrok, když hrál "big dicka". V jeho životě se jako anděl strážný zjevila Lila, ze které vyzařovala životní moudrost a klid. S ní přišlo i opravdové herectví, na rozdíl od ostatních přeexponovaných "herců". Bylo příjemné sledovat i odvrácenou stranu Hollywoodu a ne další pohádku pro dospívající gaye.

Patřím ke generaci, která se k informacím o homosexualitě dostávala složitě, protože se v socialismu vše, co nějak nezapadalo do pevně daných kolonek, odsouvalo mimo zorné pole běžných lidí. Pokud bych si měl ale utvářet představy o seznamování se podle tohoto "návodu", tak bych se s úzkostí schoulil do klubíčka a dlouho z něj nevytáhnul ani nos z obavy, abych nemusel absolvovat tak složitý proces. Produkce Země vycházejícího slunce je v mnoha ohledech velice specifická i v rámci regionu. Proces seznamování obsahuje dlouhé období oťukávání ještě před oficiálním začátkem randění. V tomto případě je každé kritérium umocněno na druhou....

Pomalé tání ledů způsobí, před závěrečnými titulky, přílivovou vlnku způsobenou vzájemným popichováním obou kluků od samotného úvodu. Před koncem následuje vyjasnění jisté, celkem nepodstatné, skutečnosti. Takže vydržte do poslední sekundy.

Snímků mladých dospělých vypuštěných do víru vysokoškolské non stop párty, přerušované nudnými přednáškami, existuje mnoho. Tento zapracoval do děje pro "odlišení se", ingredienci tajemna. Jen je škoda, že jsem hned v počátku objevil onoho tajemného loutkovodiče. Na druhou stranu jsem se mohl soustředit na mnohé nastražené, často bizarní, pasti. I přes značnou neotesanost mě film hlavně bavil. I když s komediálním rozměrem tvůrci pravděpodobně nepočítali. Jo, několikrát jsem se i lehce lekl.

30 minut ryzího člověčenství.

Již na první scéně si můžete otestovat, zda se vám bude sitcom líbit. Na podobně "vtipných" situacích je totiž tento výchovně vzdělávací projekt vystavěn. Je to strašná blbost. K mému překvapení jsem se ale občas i bavil.

V posledním polibku touží strávit JM poslední den s IIi-em, bez jeho přítelkyně. Díky její krátké návštěvě se JM utvrdí v nutnosti odjet do Manily a spálit za sebou tento most. Kromě pár horizontálních scén je snímek natáčen v pohybu. Kamera je často roztřesená a zbytečně dotěrná. Děj je jednuchoučký a herecké výkony řekněme úsporné.

Sice se jedná o klasický případ natáčení party lidí čekajících na objevení, díky vzájemné chemii mezi Shanem a Jonathanem vzniklo dílko hodné divácké pozornosti. Především Chris Murphy Smith je svým způsobem okouzlující. Trošku jako Jake Gyllenhaal.

Hezké zpracování potřeby být s milovanou osobou propojen jak citově, tak i fyzicky. Japonci jsou v projevech náklonnosti vůči druhému hodně rezervovaní. Jejich letmé dotyky rtů evokující polibky, jsou úsměvné, ale v rámci zvyklostí maximem možného. Děj spěje od začátku k nevyhnutelnému konci za doprovodu pohodových herců.

Na první pohled téměř groteska o vztazích. Když neodoláte pokušení a odhodláte se k bližšímu zkoumání, tak vám dojde, že se i přes geniální herectví Denise Ménocheta jedná o další tuctovku o patetickém "starci", který posloužil jen jako žebřík jiným k úspěchu.

Často se nestává, aby chyběla ústřední postava(y) a před kamerou pobíhali jen mravenečci hledající svoji královnu. Občas se je podařilo správně nasměrovat. Jindy ne. Široce rozkročený scénář se snažil oslovit co nejširší publikum. Milovníky dysfunkčních amerických rodin, jejichž členové byli zralí na psychologickou pomoc. Přitom by stačilo otevřeně si popovídat mezi sebou navzájem. Na své si přišli milovníci Londýna a staré dobré Anglie. Prostor byl dán i nejrůznějším postavičkám. Od lůzrú až po honoraci. Ten výběr byl tak široký, že si musel každý vybrat. Někdo se pohoršil, jiný pobavil na cizí účet. Párkrát jsem se zasmál. Za mě tedy...

Kdyby se uměle nenastavovala délka jednotlivých epizod častými, mnohdy zbytečnými, flashbacky a dlouhými závěrečnými titulky, byla by stopáž třetinová, ideální pro filmové zpracování. V rámci dané kategorie by tak vzniklo koukatelné dílo.

Forma plně koresponduje s obsahem narychlo psaného scénáře.

Poválečnou dobou načichlé drama plné mystična. V hlavní roli s Michalem Kernem, který svou postavou vyloženě žil. Ostatní jen hráli a zasloužilí umělci Labuda s Čtvrtníčkem do toho pěkně házeli vidle. Bohužel mohutně podporováni opakujícími se déjà vu, díky kterým se děj rozplizl do beztvaré hmoty.

Sociální inteligence obou hlavních postav není příliš vysoká. Tvoří ale hlavní sílu posouvající děj kupředu. Nedorozumění se vrší až do samotného závěru. Kluci působí jako zhmotněné předlohy. Snad i díky krátké stopáži jednotlivých dílů to tak nějak docela funguje.

Elegance Bratton se rozhodl sedět na dvou židlích současně, když režíroval snímek čerpající z vlastních zážitků, ke kterému si napsal scénář. Ten byl dle mého názoru největší slabinou filmu. Byla znát snaha vyvažovat vlastní útlak s dobrým jménem USMC. Chyběl mi niternější vhled. Až na pár scén se jednalo spíše o "náborové video pro gaye." Jeremy Pope v hlavní roli a Raúl Castillo se naštěstí chopili svých rolí se vší vervou a udrželi loď před potopením do hlubin plných tuctových (vraků) braků.