Recenzi napsal/a jiri.twist
Kraťas mě nezasáhl tak, jak jsem si asi představoval. I když to tak není, působil na mě jako školní cvičení. Nevím proč ... zda byl moc umělý, smyšlený. Prostě ano, pěkné, ale už se k němu pravděpodobně nevrátím.
Kdo hledal jen líbivost a roztomilost, byl spokojen. Z mého nadšení na začátku se z původní bomby stala bombička, aby ani ne uprostřed seriálu totáně vybuchla a já jsem začal některé scény přetáčet, protože jsem přesně věděl dopředu, kdy začnou a jak skončí. Čekal jsem, kdy přijde první "padačka" a přišla opravdu záhy, rybí polibek, polibek s vyjevenýma očima, dokonce nechyběla ani "zhrzená" dívka a u těch "chlapeckých sblížení" vždy do scény někdy až násilně vsunutá přeslazená píseň. Za to všechno moc herci nemohou a už vůbec ne překladatel, toto je záležitost tvůrců, režiséra na základě předem dané...
Já jsem v tomto úžasném filmu vnímal všemi smysly celou škálu toho, co chtěli tvůrci a herci sdělit. Jedním slovem pro mě "nádhera". Důmyslné detaily, které rád vnímám a k uvěřitelnosti patří, jako například špinavé prsty automechanika, koupelna se zašlými spárami v dělnické čtvrti a mnoho dalších detailů. Herecký koncert Toma Hardy-ho jako heteráka Luke-ho, ty jeho výtrazy obličeje, oči a neméně úchvatný Jason Patel. K tomuto filmu se budu vracet. Excelentní ...
Za zvuku Chopina a citátů od Camuse rozjeli dva sympatičtí mladí muži pro mě poutavý kraťas se závojem "Pomeranče v létě". Letmý okamžik života, mrknutí, záblesk žití a ve mě tento 17min kraťas bude dlouho doznívat a vzpomenu si na něj vždy jako "A nezapomeň tancovat" ...
Ano, i mě téměř šokoval projekt této japonské režisérky a její úhel pohledu na tuto problematiku. Kdo zná a chápe japonskou tvorbu, tak toto je Japonsko na druhou, a to už mnozí nejaponští diváci nemusí dát. A přesně o tom to je. Mnohý divák by očekával průměrné hodnocení této "šílenosti" za 7 nebo za 5, ale ono má na MDL z mého pohledu po právu 8.3 a na IMDb 8.4. Hořkosladký příběh o sebeobjevování a přijetí je zasazen do 90. let do malého japonského městečka a je vzdálen romantismu mnohých asijských pohádek. Celkově mě to zaujalo všemi kritérii hodnocení a...
Yoav Kerena si pamatuji ze zde na GT uvedeného filmu Like Me. Někde jsem četl, že snad to je ještě s něčím a nebo bude nějaké trilogie. Každopádně se mi to líbilo a udrželo mě to v pozornosti během celého snímku. Ve zpracování mi nic moc nevadilo.
Zajímavý a jiný film, komorní příběhy jsou mi sympatické, vždyť je to filmový přepis divadelní hry a režisér to zohlednil. K tomu výborní a sympatičtí herci, příjemné, i když ne za deset.
Vtipný kraťas mě udržel v pozornosti až do konce, i když konec zase tak překvapivý pro mě nebyl. Určitě to ale za těch 14 minut stojí za to.
Překvapivě solidní francouzský film s pro mě nepřekvapivým koncem, protože ten se dal z průběhu snímku uhádnout. U mě všechna kritéria hodnocení vysoká, snad jen mi přišla scéna na začátku, kdy tvůrci svlékli matku do naha, zbytečná a Aslanovo kouření trávy, taková "demokratická" všepřející rodinka. Určitě doporučuji ...
Kraťasy jsou mnohdy o síle okamžiku, a tento je toho příkladem. Původně jsem si ani neuvědomil, že je z roku 2024.
Tento kraťas mi toho moc nedal, ale síla kraťasů je přeci jen v okamžiku, a ten tam byl. Krásný model (kromě zoubků) si pozve domů špekounka a ...
Mě se film líbil, neboť jsem k němu přistoupil tak, jak je popsán v Podrobnostech a jistě tím chtěli tvůrci a herci vyjádřit to "něco", co měli sdělit a s tím jsem spokojen. Snaha, sympatická tvář Davida Hartla a k tomu naprostá třešnička - Tomáš Magát.
Jakoby to nebyl ani hongkongský film, žít v takových lžích ... zřejmě nadvláda více než čtvrtstoletí Číny nad Hong Kongem, kdy jim bylo toto tehdy svobodné území Brity vráceno, "přináší své ovoce". Více k tomu nemám co dodat.
U mě ani tak nešlo o to, jak to celé dopadne, ale o to, jakým stylem to autoři pojali, svojským, svým úhlem pohledu, s nadlehčeností, pro mě humorně-tragickým podáním a jsem hodně spokojený.
Kraťas mě zaujal, a to podstatné sdělil. Osamělost je těžká .... teď jen, jak s ní bojovat.
Nevím ... jako připomenutí možná a vcelku mě přesvědčilo zpracování, že jsem se ocitl někde o 55 let zpět, ale celkově mi to přišlo takové divně zahrané. Díru do světa tento kraťas dle mě jistě neudělá.
Zvláštní film starý 27 let, ve kterém je Marcova mysl počínáním Aniela uvržena do chaosu, možná na mě působila i ta nekvalitní kopie filmu. Snad si všichni Francouzi nemyslí, že podivíni přichází jen z východu (konkrétně v tomto případě zřejmě z Česka).
Mě seriál bavil, i když někdy to bylo překombinované a kolem šestého, sedmého dílu to pro mě ztrácelo drajv. Já nesleduji všechny seriály, na to bych neměl čas, a tak na začátku byli pro mě Joong a Dunk téměř "nováčci". Uchvátil mě Joong nejen herecky a bavilo mě, jak během seriálu se jeho postava i tvář stala více sportovní. Bavil mě i First, jak se snažil být oplácanější, ale zřejmě už je takový od přírody, šestadvacetileté "dítě" Khao, výborný herec, tentokráte tolik nezazářil, pousmání bylo ke konci, jak moc šel do těch polibků Dunk, až jej musel Joong rybími rty...
Pro mě po čase naprosto výborný kraťas po všech stránkách, od promyšleného příběhu propleteného jednou knihou světoznámého autora a časovou smyčkou (přidal jsem k filmu obrázky, které vystihují pointu), přes herecké výkony, až po zpracování včetně detailů pokoje a především skvostně propracovanému oblečení herců a celkový nadhled a vyznění filmu v kombinaci s naprosto dostačující délkou u mě vyvolal pocit téměř dokonalosti a po zhlédnutí těch sedmnácti minut mým tělem projelo to nedefinovatelné "krásno", kvůli kterému filmové projekty vyhledávám a sleduji. A i na IMDb dávám za deset.
Dobře udělaný kraťas o pocitech provázející mnohé dospívající a kdyby tento námět byl zfilmován tisíckrát a tak solidně, nikdy mě neomrzí. Svou jednoduchostí mě právě příběh zaujal včetně stylu, jakým byl natočen. Příjemné.
