Recenzi napsal/a Misova
Samota utřídí myšlenky. Sama. S hrnkem kávy. Ale samota není osamění...takže? Jde se ven. Vstříc novému, rozkvetlému. Všechno krásné vychází ze srdce. A jinak...oba chlapi...jedna veeeliká hromada sympatií :)
Sympatický "culík"..nakonec neodešel..proč by taky měl. Být sám sebou...Být impulsivní neškodí. "Pokud tím nikomu neublížíš, nechápu, proč by to mělo být špatně "... A vysoká zeď? Jednoho dne se zbourá...celá.
Nádherný, jemný Charles Lebrun a jeho citlivost a lidskost...bez otázek a s tichým jednoduchým gestem..klap..
V jednoduchosti je krása. Někdy řekne víc, než by se čekalo. A ano..oči..ty zde "mluví" nejvíc. Krásné a překvapivé vyznání...
Kluci, holky...není to nakonec jedno? Musíme o tom přemýšlet? Buďme s tím, s kým nám je dobře, i kdyby to mělo být jen na zlomek našeho života...
Japonsko se mi líbí. Tohle bylo ale zvláštní Japonsko. Šlo trochu pomaleji, ale šlo. Chvíli se chcete dívat a ve vteřině vypínáte. Ale... Charisma obou kluků a chuť vyléčit jejich frustrované duše je to, co mě přitáhlo zpátky. Postupné sbližování, odkrývání citů a jedna socha.... "Kapkama se proplétám, co rytmem samby zní.. "
I když to bylo krátké setkání, tak se bylo na co dívat. V pár minutách se rozběhl parádní akčně láskyplný gangsterský propletenec. Kluci super a zase moudrá ségra. Bez té by to prostě nešlo. "Gitae, snaž se své milované osobě neublížit."
Nebylo mi dobře a hned mi je líp. Milé, milé, roztomilé dílko. Kancelář sice nic nového nepřinese, ale to jejich "zvládneš to" mě nepřestává bavit :). Sledovat, jak mrzutý a zamračený šéf Shang Zhou pod slunečními paprsky v podobě roztomilého asistenta Yao-a taje jako nanuk, bylo moc fajn :). A Yao-va bezelstná otázka na velikost a příchut kondomu mě, ani nevím proč, rozchechtala na hooodně dlouho :)...
Nádherná ukázka síly a smyslu přátelství. Jae Hee a Heung Soo, dva (ne)rozdílní lidé, dvě osamělé duše, si vytvoří doživotní pouto, které si navzdory všemu a všem nenechají vzít. Berou si z něj přesně to co mají. Divokost, radost, sdílení, ochranu, slzy, odvahu i vzájemnou podporu. Kamera, záběry na detaily, výběr herců, hudba...úžasný film.
Ségra chytřejší než brácha. Je fajn mít vedle sebe někoho, kdo vás pošle správným směrem...
Nádherný film s hloubkou oceánu. Příběh, ve kterém bylo snad všechno. Dokonale nadávkované emoce, rodina, drby letící celou vesničkou, odmítání čehokoliv odlišného, přátelství, sebezapření, přiznání, lidskost, smrt... Každý záběr na jednotlivosti lásky mezi Miguelem a Santiagem...tajná jeskyně na pláži, obrazy plné osobních citů, vypitá láhev v písku, hořící svíčka, zhmotnění lásky, které se nechce Miguel vzdát, poslední polibek, to vše se vám zaryje až do morku kostí. Krásný příběh...
Moje TOPka v sérii HIStory je jasná :), ale ani tenhle příběh nebyl špatný. Bez zbytečných dramat a jen s jednou holčičí pidi narušitelkou. Ségra nám to koukání kouzelně a lehce "okořenila". Líbili se mi kluci v obou párech. Jejich sbližování odsejpalo přesně tak jak mělo, smutné pohledy se postupně měnily na úsměvy. A na konci jsem se s klukama usmívala i já :)...Prostě super oddechovka...
Ve vzpomínkách se můžeme vrátit kdykoliv kamkoliv a prostřednictvím někoho jiného prožít neprožité... Krásné...
Milé a ukazující, že není potřeba dlouhých proslovů k vyjádření toho, co cítíme. Když chceme, vždycky si cestu najdeme...
Každý si zaslouží svou lásku a štěstí bez ohledu na pohlaví a milovaná osoba je prostě nejvíc...
V rytmu hudby rytmus lásky, strachu i pochopení.
Síla spojení dvou duší navzdory předsudkům...
Je to tak...je jedno jestli je kreslené nebo živé, srdce bude vždycky vědět ke komu patří. Úžasné 4 minuty...
K tomuto seriálu jsem se vrátila po nějaké době. Líbil se mi už tenkrát a teď možná ještě víc. Krásný, něžný, občas vtipný, plný emocí, no v boji o lásku a rodinu v závěru i krutý. Bai a Xun An parádní, chemie mezi nimi fungovala dokonale. Bavila mě "velká" ségra :). Víc prostoru by si určitě zasloužili Alex a RJ. Škoda. Moc se mi líbily myšlenky, kterými každý díl začínal i končil. "Dva lidé, jedna ložnice. Tři jídla, čtyři roční období. Jsem vděčný, že tě mám "... Kluci, určitě se ještě uvidíme ;)... ...
Těžko se hledají slova na něco tak nádherného, dojemného, lidského, a to ve všem. Příběh, hudba, láska, přátelství, vztah otce se synem a hlavně výběr herců, kteří ani nehráli, ale všechno to přímo prožívali. A ještě horší je, že když už ta slova najdete, zjistíte, že už tady byla všechna napsána. Proto se nechci opakovat, chci jen dodat...otevřete svá srdce a svou mysl, aby tam mohl celý příběh vplout a mohl vyprávět to, co vyprávět má a hlavně to, co může....