Huan nan shi hou / The Time of Huannan (2023)

Jeden z najkrajších a zároveň najkomplikovanejší film aký som kedy videla. I keď čo sa týka chápania, zmýšľania, vnímania a cítenia prináša asi všetko, nikdy sa nedopracujete k uspokojivému výsledku. Rozum a logika to vzdajú. Každý filmový fanúšik- ktorý vníma film do hĺbky- musí byť výsledkom nadšený. Ovšem.. ak ho budete sledovať a neotvoríte svoju myseľ, neprídete na to, v čom skvie tá skrytá krása.
Moje pochopenie tohto famózneho filmu po prvom,druhom.. štvrtom sledovaní v pôvodnom jazyku dostalo riadne na frak. Okamžite som si zamilovala postavy, dej, scénu, hudbu. Napriek tomu mi neustále uniká kúsok deja, ktorý zrejme nikdy nezapadne na svoje miesto. Vynikajúce prelínanie minulosti-budúcnosti-prítomnosti, cit pre krásu vzťahov, jemnosť a zároveň krutosť doby=absolútny filmový zážitok. Isto však viem, že tento málo pochopený skvost, je to najlepšie čo nám Taiwan mohol dať.

Moc krásný film, který mě velmi zasáhl. Viděla jsem ho zatím dvakrát, ale určitě ne naposledy. Ačkoliv je jedním z motivů cestování v čase, v ději jsem se neztrácela. Při druhém sledování jsem si tedy všimla drobných detailů, které mi prve unikly, ale musím říct, že poznámky překladatelů a označení letopočtů byly velmi nápomocné. Co mě asi nejvíce na filmu zaujalo, kromě originálního příběhu, byly herecké výkony všech hlavních postav. Ty byly prostě skvělé. Ačkoliv se tam nějakými intimnostmi hodně šetřilo, láska mezi mladým Bao Dingem a An Jianem vyjádřená pohledy a jakoby bezděčnými něžnými dotyky, byla prostě okouzlující. O to víc mi bylo líto, jak bezcitná byla doba a místo, kde svou lásku prožívali. Celý ten film měl hodně vrstev. Dalo by se říct, že byl o hledání lásky, o síle přátelství, o vztazích mezi dětmi a rodiči, o kráse mládí a radosti ze života, o touze… To vše zachycené ve velmi zajímavém příběhu s prvky cestování časem. Příběh je napsaný tak, že jej každý může pochopit po svém a vzít si z něj, co ho nejvíce oslovilo. A co si z tohoto filmu odnáším za pocit já? Asi to, že láska je věčná a to ve všech myslitelných podobách.

Nečekaně dobrý film. Zprvu mě odrazovala ta délka, ale film mě vtáhnul, a bavilo mě se na něj dívat. Líbili se mi herci i příběh. Zvuková stopa má své kouzlo, ty nahrávky z kazet, které vracejí do minulosti.
Přestože ten časový propletenec postav a toho, jak to tvůrci mysleli může být dost zmatený, nerušilo mě to. Je to ten z filmů, který si každý může přebrat po svém, podle svého vnímání a přesto je to natočeno poutavě a příběh má v důležitých sdělení jasné obrysy.
Zaujala mě postava Kang Min, jakoby průvodce, který spojuje minulost i přítomnost. Na jednu stranu důležitý člověk pro všechny tři, a zároveň stále sama ve světě někde mezi minulostí a přítomností.

Tohle se vrylo tak neuvěřitelně hluboko, že i když teď jen vzpomínám a chci napsat recenzi, tak mám slzy v očích. Film jsem viděla už několikrát a nikdy asi nebudu mít dost. Je to nádherný procítěný snímek se skvělými hereckými výkony všech. Když jsem film zhlédla poprvé, tak ve mně zůstal intenzivní a krásný pocit ohledně života, přátelství, lásky a okamžiku. Říkala jsem si, že každý z nás má ten svůj moment „písně o ostrově Capri“, ve kterém by chtěl zůstat navěky, ve kterém se cítí živý, silný a šťastný. A i když to nejde nebo právě proto, že to nejde, tak bychom si měli dostatečně vážit každého takového okamžiku, který nás potká. Prožít ho, neváhat, možná riskovat. Ten stejný okamžik už se nikdy nevrátí. Tvůrci si tu hrají s časem z pohledu cestování časem, stárnutí, čekání na lásku a divák může přemýšlet a cítit. Láska je krásná, bláznivá, trpělivá, bolestivá i krutá, ale hlavně věčná. Dokáže vytrvat v čase, dokáže prostoupit nemocemi a uzdravovat duši. Dokáže být tím jediným, co člověka stále drží. Všechny vztahy jsou tu tak reálné a propracované. Jak obtížné bylo mít rád stejné pohlaví v roce 1991 nebo jak muselo být těžké čekat na svou lásku 31 let. Stejně jak může chápat syn stárnoucího otce, kterému už utíká realita, ale jak ho vzhledem k poznání z minulosti může najednou skutečně pochopit a milovat. (Scéna koupání otce synem v roce 2022 je asi moje úplně nejoblíbenější, stejně jako samotný závěr). Naprosto mě to pohltilo se vším všudy, ať už krásnými scénami, tématem cestování v čase, hereckým obsazením, kostýmy nebo hudbou. Nemám tento film v kategorii BL nebo v kategorii gay filmů nebo asijských filmů, zařadil se do společné kategorie všech filmů obecně a v té se stal jedním z mých nejoblíbenějších vůbec. Bylo by mým přáním, aby se tento film dostal do povědomí co nejvíce diváků. Je pravda, že ho nemusí všichni pochopit nebo třeba ne hned na poprvé, ale tvůrci toto dílo udělali takovým způsobem, že nemůžeme říct, kdo ho pochopil a kdo ne. Každý ho může vnímat po svém, každý v něm může vidět něco jiného nebo může být důležitý jiný detail, v každém může vyvolat jiné otázky a odpovědi nebo zůstat i bez odpovědí, ale pocitově si myslím, že se většina shodne na tom, že proniká až do duše. Je jiný a výjimečný. A neváhala bych ani chvíli, abych ho doporučila úplně každému.

Po prvním zhlédnutí jsem byl překvapený rozsahem příběhu, který jsem nebyl s to pochopit a naprosto dokonalými hereckými výkony. Dále se příběh v mém nitru tříbil, jednotlivé scény se mi stále více vrývaly hlouběji do duše. Tvůrci naladili diváka tímto výjimečným dílkem, aby neměl hned jasno a příběh si mohl domýšlet z různých úhlů. Yao Hua (sympoš s dlouhými vlasy a čelenkou) pracuje v roce 2022 v řeznickém stánku na trhu, jeho otec je už tak trošku pomatený a najednou se Yao ocitne o 31 let zpět v roce 1991, kde jej omylem považují za pohřešovaného Yong Hui-e a ve skupince čtyř přátel jej zaujme především jediná dívka Kang Min, vidí mladší verzi svého otce Bao Dinga a zjišťuje, že otec je gay a je zamilovaný do An Jiana. V některých částech filmu jsem měl slzy v očích. Doba (1991), v níž se Yao Hua ocitne, ale není tak vstřícná a otevřená, jako rok 2022, na Taiwanu v tomto roce teprve začínají první kapičky demokratických změn a byl zrušen Kuomintang a ve filmu je tato doba výborně vykreslena. Také se mi líbilo, že všechny postavy nejsou gay tak, jak to někdy vidíme v thajských seriálech, a tím pádem bylo vše přirozenější. Taiwan, to je pojem nejen ve světě BL, a tak tomu je, alespoň pro mě, i zde ... Film je potřeba zhlédnout minimálně dvakrát, třikrát. Výborná hudba.

Hlboký film. Pozerala som ho viac krát a nabudil vo mne zvedavosť, otázky a myslím, že, i to je zámerom tvorcov. Nechajte si otvorené dvere na duši, pátrajte po bermudskom trojuholníku, možnosti cestovať v čase a priestore… Všetky postavy sú zaujímavé ich stretnutia, rozhovory… Menej dotykov, ale z tých pár má človek husinu na tele (napr. pri spoločnom kúpeli, ako An Jian umýva Bao Dinga, maľovanie, keď Bao Ding maľuje tvár An Jiana ach to gesto, keď mu on siahne na zadok...) Vnímať „To niečo“ – spriaznenosť aj medzi mladým Hau Yaom a Kang Min (krásna scéna „Keď máš dobrú náladu, zvýši sa ti teplota za ušami, a preto sa tam voniaš parfémom“). Príjemné je hľadieť na našu štvoricu „Čtyři bratři Huan Nan - Yong (navždy), Bao (zachovat), An (mír), Kang (zdravý)“ 🙂 v roku 1991 pri jazde na motorkách tá radosť z nich priam srší. Pôsobivé a silné sú napr. aj rozhovor An Jiana s jeho otcom taktiež výmena názorov medzi Bao Dingom a jeho otcom, bitka a neskôr rozhovor medzi jeho rodičmi… Tož i scény v roku 2022, keď Hua Yao umýva svojho otca gestami a ešte jedno použije pri pití nápoja, aby mu pripomenul krásne chvíle medzi ním a An Jianom a potom mu od srdca povie milujem ťa otec... Prechody časom a „nezamaskovanie“ Kang Min, môžu byť riadne mätúce a tvorcovia to spravili zrejme preto, aby to bol príbeh siahajúci riadne pod povrch a nie povrchný. Nádherný, vrátim sa k nemu v čase. Odporúčam. Ponorte sa, užite si, hľadajte. Príbeh lásky a priateľstva prekračujúci hranice času. Som zvedavá či aj vám nedá len tak pokoja na duši a budete sa k nemu vracať. 💗 PS: počas i po dopozeraní tejto snímky sa mi vynárali 3, ktoré odporúčam https://www.gaytitulky.info/oblibene-filmy/180-degree-longitude-passes-through-us , https://www.gaytitulky.info/oblibene-filmy/song-lang , https://www.gaytitulky.info/oblibene-filmy/los-in-paradise

Divák se připravuje na cestování časem, na mystično a že to bude brát tak trošku z dálky, a nakonec je do příběhu tak vtažen a ty postavy byly tak lidské. Byl to pro mě šok nejen co se týká prakticky všech herců, ale i jak velice podmanivě a pěkně to vše podkresluje hudba, taková jiná, než jsme u Asie zvyklí. Večer se na film podívám znovu. Velké překvapení.