Recenzi napsal/a Václav
Také v naší produkci umíme dělat filmy z křesťanské střední. Také u nás někteří chlapci nemasturbují, protože je to sin, takže mají wet dreams a ráno jsou celí upatlaní a strkají povlečení do pračky. Také u nás jsou kamarádky méně zbožných chlapců pregnant a musí na abortion. Také my se umíme důkladně vypořádat s hysterickými matkami a s velebníčky, kteří rádi pořádají deliverance, však se to divákům líbilo už před tolika lety. Také u nás se kluci nakonec pomilujou, přičemž "God´s here." Také my víme, že nejspokojenější je divák, kterého nebudeme v jeho stereotypech obtěžovat zbytečnými vzruchy a novotami....
Příjemný nadýchnutý obrázek o ještě dětských zážitcích a dojmech, na rozdíl od jiných podobných se nesnaží vyvolat přetěžklou nostalgii, ale spíš hřejivý pocit "bylo to moc hezké a je to za námi".
Připomenout tenhle film se moc hodí, s nevelkou odchylkou uplynulo sto let od doby vzniku jeho literární předlohy (1912). Jistě je klíčem k filmu právě Mannova povídka, a Mann nebyl autorem příběhů s primárně erotickými motivy. Hledejme v něm spíš zakódované jeho konfese o estetice, asi také jeho pocit z doby (nesmírně podobné té dnešní). Nějaký ten Freud, určitě. Myslím, že interpretaci povídky jako gay příběhu chtěl předejít i Visconti: představitel Tadzia nepůsobí jako nevinný andělský kluk, ale jako dívenka, která už ví, že se líbí, a umí to uplatnit. Což nám jistě nebrání najít si ve filmu právě to,...
Popisný sociálně kritický film o klukovi, který vypadl ze systému a má pramálo vůle i chuti se do něj vrátit. Je k diskusi, zda 17 let je věk tak nízký, aby omluvil postupné propadání do kriminality. Pár záběrů kluků nabízejících se před nádražím k prostituci, jedna dost vedlejší postava hodného gaye, který by rád, ale neumí si říci, to rozhodně nevydá na 40 % gay obsahu - i 10 % je moc.
