Blackbird (2014)

Blackbird rozhodně není špičkový film, některé jeho prvky však příjemně překvapí. Žánrově jej lze vymezit jako poklidné drama s řadou komediálních momentů. Je to film, u kterého se dobře odpočívá nebo stoná.
Zásadním kladem bylo obsazení hlavní role Randyho Rousseaua nadaným hercem Julianem Walkerem. Kvalitní herecké výkony však narážejí na limity, dané scénářem. Pro středoevropského pozorovatele možná komediální podtón příběhu vytváří některé projevy náboženské bigotnosti (např. scéna vymítání démonů pastorem apod.).
Samotné téma Randyho homosexuality je však podáno neokázale a věrohodně. Film kvalitně naznačuje problém sebepřijetí: Randy zpočátku na jedné straně verbálně odmítá být gayem, na straně druhé nemůže své přirozenosti, citové orientaci, uniknout ve dne ani v noci. V tomto ohledu se mi zdá být Blackbird dost vhodný například k osvětě rodičů nebo na LGBT akcích vůči veřejnosti, pokud jsou v rámci kulturního programu, jako na cílovou skupinu zaměřeného nikoli na LGBT publikum samotné, ale právě na publikum převážně heterosexuální, promítány filmy s LGBT tématikou. Řada záležitostí (citová orientace, sexualita, sebepřijetí) bývá někdy těmto lidem obtížně srozumitelná a v zásadě i nepředstavitelná nebo představitelná jen obtížně. Randy a jeho vývoj tak může sloužit i jako dobrá vysvětlující ilustrace.

Film je z města, kde panuje silné náboženské cítění. Není zde k vidění nic, co by nebylo už několikrát v jiných filmech. Otřepané zápletky a dopředu snadno odhadnutelný děj však doplňují vtipné momenty (trochu se divím, že film nemá žánrové zařazení také jako komedie), Kevin Allesee je prostě k sežrání, ve filmu nikdo neumře násilnou smrtí a má to dobrý konec.

Také v naší produkci umíme dělat filmy z křesťanské střední. Také u nás někteří chlapci nemasturbují, protože je to sin, takže mají wet dreams a ráno jsou celí upatlaní a strkají povlečení do pračky. Také u nás jsou kamarádky méně zbožných chlapců pregnant a musí na abortion. Také my se umíme důkladně vypořádat s hysterickými matkami a s velebníčky, kteří rádi pořádají deliverance, však se to divákům líbilo už před tolika lety. Také u nás se kluci nakonec pomilujou, přičemž "God´s here." Také my víme, že nejspokojenější je divák, kterého nebudeme v jeho stereotypech obtěžovat zbytečnými vzruchy a novotami.

Blackbird nabízí jižanské pojetí tradiční rodiny modlící se k Bohu, ve spojení s potlačovanou hříšnou tohou, to vše zabalené do "černé kůže". Stále poměrně opomíjené a tabuizované téma se podařilo přenést na plátno s "citem pro věc".