Recenzi napsal/a jiri.twist

Poslední dílo režisérky Anuchy - seriál Not Me, se mi moc líbil, tak jsem zkoukl tento film, její prvotinu z roku 2004, původně jako vysokoškolský absolventský film a už zde je cítit něco jiného, pěkného. Se jedná především o okouzlující obraz, kolikrát přímo výtvarné dílo, a tentokráte mi i thajská tklivá, mučivá, někdy smutná hudba, sedla jako prdel na hrnec. Škoda jen, že prožitek kazila nedobrá kopie filmu. https://mydramalist.com/16613-down-the-river

Začátek mě příliš nezaujal. Na "studenty" byli herci hodně "staří". Postupně se to ale vyvrbilo a konec byl příjemný tak, jak většina diváků si asi přála. Režisérovi a herci zároveň jsem věřil, za jedno zkouknutí to jistě stojí.

Režisérka Hwang Da-Seul je zárukou, že pod jejíma rukama neprojde projekt podřadný. Vzpomeňme na její skvosty v podobě To My Star a nebo Where Your Eyes Linger. Tak tomu bylo i u tohoto seriálu. U mě není za deset, ale těsně pod a i tak je výborný. Dobrý nápad, citlivé herectví a profi zpracování. Snad jen trochu bych uvítal někdy trošku svěžejší tempo, ale to není výtka a vím, že to tak tvůrci chtěli. https://mydramalist.com/702681-blueming

Taiwanská adaptace mangy Orenchi no Furo Jijou se moc povedla. Byla vtipná, zábavná a panovačný mořský muž v podání herce Bruce He byl zahrán naprosto skvěle a s chutí. Roztomilé momenty, někdy vážnější, ale většinou takové, které rozjasní naši náladu a netřeba hledat souvislosti nebo se hrabat v tom, zda to tak je možné či nikoliv. Oba hlavní herci zahráli výborný vztah a někdy mě spíše bylo líto, že byl pojat jen jako bromance, protože měli daleko navíc, ale původní předloha se zřejmě musela dodržet. Příjemná blbinka.

Hned od začátku jsem si říkal ... ach jo, to bude zase tragédní, všechno k tomu spělo a navíc hlavní hrdina, syn Manuel, mi v některých úhlech kamery připadal, že je mu min. třicet let. Ani to, jak se zachoval k Jamesovi, mě moc nenadchlo, ale jedná se o jednání frustrované postavy, takže neubírám za to žádné body. Nakonec vše dopadá jinak, než je všeobecně očekáváno a v tom si filmu cením, že prostřednictvím pár minut předává mladým lidem soucit i naději ...

V tomto indickém projektu z roku 2021 se přenášíme hodně před rok 2013, kdy vznikla knižní předloha a sledujeme Tanay-e a jeho osud "ztracené duše". Celý příběh je velmi emotivní, vykresluje milostný trojúhelník, vyhraněné originální postavy sourozenců i rodiny, je plný hledání, žalu a lásky v době ještě před změnou indického zákona ohledně LGBT komunity. K naprosto téměř dokonalému prožitku mě přiměla hudba a celkové výtvarně-kouzelné poetické zpracování, které mi sedlo a tvůrci sklízí můj obdiv stejně, jako herci postav učitele a bezejmenného muže, co si pronajal u Tanayovy rodiny pokoj. Ano, Indie produkuje množství filmů, ale zde, u této...

Tříletá povinná vojenská služba pro muže i ženy v Izraeli a jeden den volna, které si udělal Yonatan. Nadprůměrné ve všech kritériích. Měl jsem pocit i jakéhosi vykořenění z civilního života pro ty, kteří musí "sloužit". Milenec nechtěl, u otce nebylo objasněno a matka si samozřejmě žije svůj život dál ...

Není to jednoduchý seriál a já po prvním díle jsem jej odložil, že mě to asi bavit moc nebude, neboť se mi Gun se svojí sladkou tvářičkou "nehodil" do role především Blacka (hraje dvojroli). Až po čase jsem se k projektu po přeložení vrátil, nelituji a gratuluji páru Gun+Off, že vytvořili pár i ve svých skutečných životech. O to je jejich herectví autentičtější, uvěřitelnější v seriálovém vztahu obou postav (myslím White-a a Sean-a) a vrátil jsem se i k seriálu Theory of Love, kde Gun+Off také hrají hlavní roli (i když pod jiným tvůrčím týmem a režisérem). Opravdu to byl...

Ztřeštěná blbinka, která má na IMDb naprosto neuvěřitelné hodnocení, mi zezačátku nepřišla až tak zajímavá, se nakonec po "uzrání" vyloupla ve velmi solidní kousek a určitě nelituji času stráveného sledováním, bráno s nadsázkou a s herci, kteří jsou teď hvězdami seriálu Not Me a jsou párem i ve skutečném životě.

To poselství ve filmu je, a proto je konec takový, jaký je. Na mě ale hodně přeslazený. Na transky si divák, který nemá s tím moc zkušeností, musí zvyknout, na mě byly hodně jiné než ty z jiných částí světa, singapurské. Celkově za mě jen průměr s důležitým tématem, dojmem spíše jako vystoupení někde u pojízdných kolotočů s hlavním hercem, který ve vztahu ke svému malému synovi a těhotné manželce vypadal spíše jako dědeček a mohl by si nechat spravit křivé zuby, když pochází z jedné z nejvyspělejších zemí světa.

U setkání Rémiho a Gabriela jsem dlouho nevěděl, která bije. Vlastně to nevím dodnes, a to je asi tak všechno, co k tomuto produktu z Francie mohu napsat.

Taková tak trošku praštěná skoropohádka, kdy Arabella byla moc v obličeji přefintěná a matce jsem tu její roli nevěřil. Na jedno zkouknutí a honem pryč, i když jako jeden z mála filmů této kolekce má snímek konec.

Příběh dvou mladíků v čase tam byl, neviděl bych to ani tak špatně u hereckých výkonů a celkově mi tento krátký film nepřipadal jako odpad.

Mohu sdělit, že film se mi hodně líbil a nejvýše hodnotím herecké výkony a zpracování.

Asi jsem měl počkat a dívat se na oba seriály ve správném pořádí a ne nejdřív vidět Pornographera a pak tento. Každopádně výborně zahráno. Když se podívám na postavy, tak mě napadá ... temnost, složitost, nevyzpytatelnost. Vůbec oba seriály jsou hodně náročné na diváka. Jediné, co mi začalo trošku vadit, ale asi je to jen můj problém, byla hudba, resp. jedna klavírní melodie, která se u mnohých scén stále opakovala. Každopádně doporučuji tento výborný japonský projekt sledovat ve správném pořadí - nejdříve Mood Indigo a potom Pornographer. https://mydramalist.com/33281-mood-indigo

Konverzační kraťas na téma už mnohokrát propírané mě neurazil ani nenadchl. Bylo pro mě až úsměvné, v tom dobrém slova smyslu, jak si heteráci hráli na heteráky ....

K dispozici pouze film, který je kratší o 13 min než originál a trpí všemi pinoy "mouchami" tehdejší doby, to zn. poměrně naivním příběhem a schematem, erotické scény jsou víceméně úsměvné až směšné. Nějaký děj tam ale je a nakonec vše vyústí v ....

Kraťas o něčem, co je zakotveno v mnohých z nás, co je natrvalo usazeno v hlubinách naší duše. Večeře s manželkou v restauraci a na protější straně umělecká galerie. Jsou si tak blízko, jen přes uličku, a přitom tak daleko

Podle mě byl nejslabší ze všeho příběh, ostatní kritéria byla solidní. Čekal jsem větší akci, když se jedná o oblast juda, ale nedočkal jsem se. Na jedno zkouknutí a jít jinam. Nebudu ale trestat projekt např. za to, že jsem naštvaný za nevydařený příběh i hodnocením za zvuk, který byl dobrý.

Gay romance to pro mě byla jen taková piánko, dietní, NEVÝRAZNÁ, spíše opravdu jen bromance. Film, který mě nic moc nepřinesl nového, jakoby točený pro větší děti, ale zasazeno zčásti do krásného thajského prostředí, které turisté tak milují. Hudba sice někdy hezká, ale připadalo mi to mnohdy násilné. Jedna nic moc scéna a k tomu se rozjede tklivá a zarmoucená klavírní melodie, a mnohokrát, jakoby tvůrci hledali hlubokomyslnost ve scéně, která byla příběhově i herecky plochá.