Recenzi napsal/a petr12
Čtyřiceti pěti denní Rafaelova jízda po kamarádech, během které se vyrovnává s rozchodem se svým přítelem, vracejícím se ke svému ex. Divákovi dává nahlédnout do mezilidských vztahů a různých koutů světoznámých měst. Pohled je to občas zajímavý, jindy zbytečný. Závěr je...otevřený.
Nic se mezi lidmi nešíří rychleji než pomluva. Příjezd Juaniho zasel v ospalé komunitě semínko zvědavosti, strachu z neznáma, pocitu ohrožení mužnosti místních "machů". Výsledkem byla ztráta dobré pověsti jeho hostitele, smazání dosavadních zásluh a vyhnání učitele Natalia z města.
Mám chuť prohrabat šuplíky, jestli v nich nenajdu svá "mistrovská díla" ze ZŠ a SŠ, zveřejnit je a prohlásit se za umělce. Více než život, který je tak podobný mnoha umělcům, mě zaujal vztah Adama s Kevinem, který sepisoval jeho biografii a zcela vážně se nechal lapit do síti manipulací.
Oceňuji projekt partičky nadšenců, kteří se snaží skrze postavy promlouvat k divákům tápajícím ve vlastní sexualitě a nabízí jim mnoho životních mouder. Pro mladší generaci jistě záslužný počin.
Žádná kaše se nejí tak horká, jak se uvaří. Z proklamovaného boje za práva menšin, včetně prosazování stejnopohlavních manželství se vyklubal téměř klasický trojúhelník s hlavním hrdinou Kevinem, který spíše jen proplouval životem, místo aby problémy aktivně řešil.
Dějovou linii tvoří investigativní práce novinářky snažící se odhalit detaily ze soukromého života a politické angažovanosti zesnulého Antónia Césara. Kromě zřetelné politické linie se ale jedná o soubor mnoha scének "ze života", které děj nijak neposouvají dopředu a působí jen jako vata mezi úvodními a závěrečnými titulky, včetně vloženého dokumentu.
Netradičně zpracovaný námět sbližování se s biologickým otcem přináší několik momentů útočících na divácké morální hodnoty. Film ale jako celek docela funguje, byť je z něho cítit dosavadní režisérovo "panictví".
Příběh padlého anděla, který tak touží zamávat křídly a vzlétnout k výšinám. Solidní drama plné "obyčejného lidství".
Pokud si dovedete představit odpálenou rachejtli v místnosti,tak možná pochopíte i herecké ztvárnění postavy slavného reklamního herce milujícího dlouhá léta holčičku, kterou ve skutečnosti ztvárnil chlapeček s korálkem, který mu věnoval, aby se dokázal před výkonem uklidnit. Láska přetrvala i po prozření po letech. Objekt zájmu se však bránil, aby nakonec podlehl.
Téměř sólová jízda Jasmine Batchelor v roli Jess hledající všechna možná řešení, jak co nejlépe zvládnout nově zjištěnou skutečnost ovlivňující nejen dosud nenarozené dítě, ale i vztahy uvnitř partičky přátel. Vzhledem k obrovskému vynaloženému úsilí, byl pro mě závěr velkým překvapením. Gay pár zde bohužel nevyšel bez ztráty kytičky .
Prosluněná atmosféra letního Berlína, vzájemná interakce obou hrdinů a pár solidních záběrů jsou málo pro natočení solidního filmu.
Počáteční netradiční definování vztahu dvou mužů poskytovalo obrovský potenciál pro jejich následný vývoj. Ten se ale bohužel zacyklil. Zatímco Wataru měl jasno a vše podřizoval lapení své školní lásky, Kyoichi se pohyboval po spirále mezi avantýrami s různými ženami a jediným celkem pevným bodem - juniorem, se kterým ho pojilo něco nedefinovatelného ústícího do otevřeného konce.
Na čínské poměry docela odvážný počin zobrazující projevy náklonnosti mezi dvěma muži.
Zabo je...prototyp středoškoláka, který se cítí být osamocený, i když má kolem sebe několik blízkých kamarádů. Vztahy ve skupině se překotně vyvíjí a on hledá ve svém životě nějaké jistoty, které však nenachází. Stále tedy tápe, experimentuje, dále tápe a více experimentuje. Tento kolotoč se nakonec rozhodne vyřešit radikálně. Největší přínos snímku vidím v poselství vyslaném vrstevníkům... "Nejste v tom sami. Existují lepší řešení."
Vzhledem k době, ve které se snímek odehrává, působí docela moderně a voní až příliš novotou.
Škála kvality u pinoy produkce je tak široká, že nelze předem odhadnout, zda budou očekávání naplněna, či nikoli. Philippino Story je takový malý klenot ukrytý v kupce sena, jako ta pověstná jehla. Nabízí niterný pohled na vztah dvou věkově rozdílných partnerů, z nichž ten mladší má spíše materiální potřeby, než citové. Závěr je sice sladkobolný ale do konceptu celkem zapadá.
Konverzační dílko založené na konfliktech pramenících mimo jiné i z rozdílných ras manželského páru (+1) trávícího dva dny degustací vín na kalifornských vinicích.
Emocemi nabité melodrama (možná až příliš) pozvolně odhalující závoj tajemna. Nabízí nečekané souvislosti a bohužel překombinované rozuzlení, posouvající snímek téměř do kategorie sci-fi. Děj působí kompaktně, hlavní postavy uvěřitelně. Vedlejší slouží spíše pro pobavení. Hudba vše hezky doplňuje.
Docela chápu, že scénáristka a režisérka v jedné osobě Jolanta Warpechowská cítila potřebu popsat současnou neutěšenou situaci gay komunity v katolickém Polsku. Výsledek bohužel působil jako záznam začínajícího ochotnického divadla. Party nadšenců, kteří se řemeslu učili za pochodu. Docela by pomohlo ke zlepšení diváckého zážitku i ubrat ze zbytečně vyhrocených scén.
