Recenzi napsal/a jiri.twist

Když pominu drobnosti v ději, které jsou pro mě nepodstatné a Asiaté to prostě takto mají, tak se mi vyloupl korejský seroš plný něčeho hezkého a na sto procent se hodí právě do tohoto období jara. Lásky mezi dvěma mladíky, kteří vyrůstají ve společné domácnosti vychováváni jednou matkou. Začátek tomu ale neodpovídal a v prvním díle mě zaskočilo násilí proti Seo Hae Bom-ovi, který ale celou roli uťápnutého, milujícího školního premianta a vděčného kluka, oddaného nevlastní matce, zahrál s grácií a naopak jeho protějšek Jo Tae Sung byl v prvním díle uctíván jako modla a školní krasavec, ačkoliv...

Vychutnal jsem si poslední epizodu tohoto seriálu a mohu říci, že u mě naprosto v hodnocení převážily ty kladné dojmy - krásná hlavní píseň Jeffa Satura a nesčetné obměny melodické linky skladby v průběhu některých scén a velmi dobře zahrané obě hlavní postavy v podání mladých sympatických herců Chapa a Greena (ten mě svou přirozeností a tím, jak je do postavy Nawee-ho zamilován, doslova okouzlil), taktéž u líbacích scén konečně i Thajci dokázali, že to umí, jen chtít ze strany tvůrců. Tyto dojmy naprosto upozadily drobné nedostatky, zrychlený příběh a třeba si uvědomit, že postava Nawee-ho je psychicky...

Thajský projekt mě příjemně pohladil po duši a i když nebyl stopro dokonalý, nechal ve mě malinkou stopu. Příběh zajímavý, herectví obstojné, výborná hudba v posledních dílech u různých scén (nemám na mysli úvodní píseň). A teď má jemná kritika. Hlavní pár Tawan-Mork kromě toho, že vypadají velmi dobře, to pěkně odříkali, ale vzájemná přitažlivost a fyzično stálo za starou belu a ty jejich "pusinky" za sprosté slovo, režisér je zřejmě slepý a hluchý. Druhý pár Toy-Boss byl pro mě zcela umělý i s tím, že konec byl přeslazený. Boss jako doktor senior mi nesedl, byl moc mladý (20), kdežto...

Tento minipříběh na jedno zkouknutí nemá u mě na víc než na průměr a snad za zmínku stojí jen hudba a že herectví (kromě té otřesné dívky) bylo solidní a netoporné.

Celkově pro mě jen lehce podprůměrný miniprojekt, který mě prakticky ničím nezaujal, až na sympatický typ 32 letého herce Sittara (Ter). Příběh nic nového, odjezd osoby po ukočení vztahu si "odpočinout" tu už byl mnohokrát, herectví odříkané, "pusinka" příšerná, jen dvě přitisknuté a nedýchající hlavy k sobě a nezachrání tuto scénu ani nejsrdceryvnější tklivá melodie, to spíš dívák praskne smíchy. A pětadvacetiletý Golf máchal při sezení na posteli tak hrnkem při konverzaci, že "horká čokoláda" by byla už dávno rozlitá na hercích i stěnách. Dost nepřesvědčivé.

Zaujalo mě to, tentokráte nepokrytě přiznám, že i za pomoci sympatického zjevu obou hlavních postav a ten náznak "nějakého" tanečního projevu tam být nemusel, ale zřejmě tvůrci to takto chtěli ozvláštnit.

Téměř krimi příběh o jednání, které je v Číně tvrdě trestáno až smrtí, dobře zahráno a celkově se mi jevil snímek vyrovnaný ve všech hodnotících kritíriích. https://mydramalist.com/752655-floating-melon

Poslední dílo režisérky Anuchy - seriál Not Me, se mi moc líbil, tak jsem zkoukl tento film, její prvotinu z roku 2004, původně jako vysokoškolský absolventský film a už zde je cítit něco jiného, pěkného. Se jedná především o okouzlující obraz, kolikrát přímo výtvarné dílo, a tentokráte mi i thajská tklivá, mučivá, někdy smutná hudba, sedla jako prdel na hrnec. Škoda jen, že prožitek kazila nedobrá kopie filmu. https://mydramalist.com/16613-down-the-river

Začátek mě příliš nezaujal. Na "studenty" byli herci hodně "staří". Postupně se to ale vyvrbilo a konec byl příjemný tak, jak většina diváků si asi přála. Režisérovi a herci zároveň jsem věřil, za jedno zkouknutí to jistě stojí.

Režisérka Hwang Da-Seul je zárukou, že pod jejíma rukama neprojde projekt podřadný. Vzpomeňme na její skvosty v podobě To My Star a nebo Where Your Eyes Linger. Tak tomu bylo i u tohoto seriálu. U mě není za deset, ale těsně pod a i tak je výborný. Dobrý nápad, citlivé herectví a profi zpracování. Snad jen trochu bych uvítal někdy trošku svěžejší tempo, ale to není výtka a vím, že to tak tvůrci chtěli. https://mydramalist.com/702681-blueming

Taiwanská adaptace mangy Orenchi no Furo Jijou se moc povedla. Byla vtipná, zábavná a panovačný mořský muž v podání herce Bruce He byl zahrán naprosto skvěle a s chutí. Roztomilé momenty, někdy vážnější, ale většinou takové, které rozjasní naši náladu a netřeba hledat souvislosti nebo se hrabat v tom, zda to tak je možné či nikoliv. Oba hlavní herci zahráli výborný vztah a někdy mě spíše bylo líto, že byl pojat jen jako bromance, protože měli daleko navíc, ale původní předloha se zřejmě musela dodržet. Příjemná blbinka.

Hned od začátku jsem si říkal ... ach jo, to bude zase tragédní, všechno k tomu spělo a navíc hlavní hrdina, syn Manuel, mi v některých úhlech kamery připadal, že je mu min. třicet let. Ani to, jak se zachoval k Jamesovi, mě moc nenadchlo, ale jedná se o jednání frustrované postavy, takže neubírám za to žádné body. Nakonec vše dopadá jinak, než je všeobecně očekáváno a v tom si filmu cením, že prostřednictvím pár minut předává mladým lidem soucit i naději ...

V tomto indickém projektu z roku 2021 se přenášíme hodně před rok 2013, kdy vznikla knižní předloha a sledujeme Tanay-e a jeho osud "ztracené duše". Celý příběh je velmi emotivní, vykresluje milostný trojúhelník, vyhraněné originální postavy sourozenců i rodiny, je plný hledání, žalu a lásky v době ještě před změnou indického zákona ohledně LGBT komunity. K naprosto téměř dokonalému prožitku mě přiměla hudba a celkové výtvarně-kouzelné poetické zpracování, které mi sedlo a tvůrci sklízí můj obdiv stejně, jako herci postav učitele a bezejmenného muže, co si pronajal u Tanayovy rodiny pokoj. Ano, Indie produkuje množství filmů, ale zde, u této...

Tříletá povinná vojenská služba pro muže i ženy v Izraeli a jeden den volna, které si udělal Yonatan. Nadprůměrné ve všech kritériích. Měl jsem pocit i jakéhosi vykořenění z civilního života pro ty, kteří musí "sloužit". Milenec nechtěl, u otce nebylo objasněno a matka si samozřejmě žije svůj život dál ...

Není to jednoduchý seriál a já po prvním díle jsem jej odložil, že mě to asi bavit moc nebude, neboť se mi Gun se svojí sladkou tvářičkou "nehodil" do role především Blacka (hraje dvojroli). Až po čase jsem se k projektu po přeložení vrátil, nelituji a gratuluji páru Gun+Off, že vytvořili pár i ve svých skutečných životech. O to je jejich herectví autentičtější, uvěřitelnější v seriálovém vztahu obou postav (myslím White-a a Sean-a) a vrátil jsem se i k seriálu Theory of Love, kde Gun+Off také hrají hlavní roli (i když pod jiným tvůrčím týmem a režisérem). Opravdu to byl...

Ztřeštěná blbinka, která má na IMDb naprosto neuvěřitelné hodnocení, mi zezačátku nepřišla až tak zajímavá, se nakonec po "uzrání" vyloupla ve velmi solidní kousek a určitě nelituji času stráveného sledováním, bráno s nadsázkou a s herci, kteří jsou teď hvězdami seriálu Not Me a jsou párem i ve skutečném životě.

To poselství ve filmu je, a proto je konec takový, jaký je. Na mě ale hodně přeslazený. Na transky si divák, který nemá s tím moc zkušeností, musí zvyknout, na mě byly hodně jiné než ty z jiných částí světa, singapurské. Celkově za mě jen průměr s důležitým tématem, dojmem spíše jako vystoupení někde u pojízdných kolotočů s hlavním hercem, který ve vztahu ke svému malému synovi a těhotné manželce vypadal spíše jako dědeček a mohl by si nechat spravit křivé zuby, když pochází z jedné z nejvyspělejších zemí světa.

U setkání Rémiho a Gabriela jsem dlouho nevěděl, která bije. Vlastně to nevím dodnes, a to je asi tak všechno, co k tomuto produktu z Francie mohu napsat.

Taková tak trošku praštěná skoropohádka, kdy Arabella byla moc v obličeji přefintěná a matce jsem tu její roli nevěřil. Na jedno zkouknutí a honem pryč, i když jako jeden z mála filmů této kolekce má snímek konec.

Příběh dvou mladíků v čase tam byl, neviděl bych to ani tak špatně u hereckých výkonů a celkově mi tento krátký film nepřipadal jako odpad.