Recenzi napsal/a Meg
Opravdu příjemná oddychovka v korejském stylu. V hlavní roli roztomilost. Příběh možná až příliš jednoduchý a předvídatelný, ale je to takový hezký seriálek na sobotní večer.
Zajímavý film, dost mě zaujal příběh i zpracování. Příběh ani ne tak o vztahu těch dvou, ale o nich samotných, o pohledu na sebe a svůj život. O toleranci obecně. Tak nějak zvláštně se potkávají, míjejí, milují a opatrují, nechápou se sice navzájem, ale pomohli si toho spoustu ujasnit. Dobře zahrané, jednotlivé scény poutavě poskládané, zkratkovitě, ale mají atmosféru a btw Nakamura je zatraceně krásnej chlap.
Zajímavě konverzační, jak monology sami k sobě, tak i dialogy a docela dobře nastavená situace ve který se ocitli, kdyby bylo, že by nebylo.... neřešit, nepřemejšlet, jak moc to všechno hodit za hlavu... Je tam hodně zajímavých otázek a situací. Moc hezky udělaný, i ta sexuální linka. Akorát bych ten poslední díl utla o dvě minuty dřív, více nejasný konec by tomu slušel víc.
Výborný seriál. O vztazích minulých, budoucích, začínajících i končících. Vztazích mezi kamarády, milenci, rodinou i společností. Hodně se mi líbí ten způsob, jak se spolu všichni v seriálu baví. Otevřeně, občas dvojmyslně, vtipně a kolikrát až dost upřímně. Jednotlivé postavy nejsou černobílé, a už vůbec né kladné. Prostě každý má své klady a zápory, se kterými bojuje sám i jeho okolí a to tomu dává ten punc opravdovosti, reálnosti příběhu i když pořád je to líbivě romantické. Většina těhle seriálů je spíš charakterově jasnější. Klaďas, záporák, naivka, podrazák, vtipnej kamarád na rozkopnutí... Tady ty škatulky charakteru nejsou...
Už jen ten základní příběh a atmosféra posledního volna, kdy ti kluci jen tuší, kam jedou a co je tak může čekat, by stačila na dobrý film. Ta lehce naznačená gay linka tomu dává ten další rozměr. Zatraceně dobrý. Hodně zajímavě natočeno.
Jednotlivé písničky mě sice až tak nezaujaly, žádná nijak nevyčnívá, ale v seriálu působí fajn. O to víc mě zaujal příběh a jednotlivé postavy. Jeden z těch milých a roztomile romantických seriálů ze školního prostředí, ale né úplně klišovitý. Hodně se mi líbilo, jak v prvním dílu jsou rivalové a už od druhého je vidět, že je to všechno jinak. Je to natočeno vtipně a jednotlivé postavy jsou uvěřitelné. Neřeší se jen ty běžné trable středoškoláků, ale i dospěláčtější problémy a hodně se jim povedly vztahovky mezi postavami, ať už se jedná o přátelství, lásku nebo rodinné vztahy.
Výborná pilotní epizoda. Náhodné setkání, přitažlivost, lehce naznačené jejich komplikované vztahy, před kterými utíkají, vztah na jednu noc, který v závěru dává tušit, že by ta noc mohla znamenat něco víc… Konec. A bylo by to za 10/10 Ale pak je tu pokračování, kdy náhoda není až taková náhoda, pokus o hlubší příběh se ztrácí v sebestřednosti a sobeckosti hlavního hrdiny, který vlastně neví, jestli chce kluka nebo holku. Jeho protějšek je na tom o chlup líp, i když zase neví, kterého chlapa vlastně chce. A u mě asi osobní problém, že se mi vizuálně i povahově celou...
Vlastně je to dost konverzační. Poznámka „longest conversation with a guy“ to trošku hodila do další roviny, není to až tak jen o tom jednom a krom toho „teaching“ je tam i hodně „care“ a to „teaching“ tam není jen z jedné strany. Hezký, co se podařilo v tom krátkém snímku ukázat i odvyprávět za příběh. A absence jakéhokoliv hudebního podkresu v pozadí snímku hodně slušela.
I já jsem z tohohle seriálu nadšená. Moc se mi tam líbil ten vývoj postav. Jak ta část na začátku, kamarádská, tak pak ta romanťárna na ostrově i nakonec ta akční část na konci. Dějově supr, i zápletky relativně uvěřitelný i to, že na jednu stranu to bylo dost dospělácký, ten svět kolem nich i situace, ale občas to nedomysleli. Prostě mladí kluci, žádní akční hrdinové. Hrozně jsem si užívala v těch posledních dílech ty flashbacky na ostrov, úžasně to dokreslilo tu atmosféru, že si chybí, že se mají opravdu rádi, že tam zažívali něco, co se do těch průběžných...
Even Sun byl přinejmenším vizuálně atraktivní. Krásný záběry ostrova a pláží, na Bouna i Prema taky moc pěkný podívání. Dějově bída na všech frontách, strašlivě nedotažený, nějaký závan příběhu v podstatě až v posledním díle. Ale co, někdy se člověk potřebuje zresetovat něčím hodně pitomým a v těhle zimních dnech tahle Sluníčka hodně potěšila.
Trochu jiný seriál než obvyká thajská produkce tohoto žánru. Zaujalo mě to atmosférou, barvami a především muzikou, o textu úvodní písničky ani nemluvě. A pak je tu to NĚCO ve stylu vyprávění. Diváka to pořád svádí koukat se bez přemýšlení, jako na klasický příběh, v nějaké logické časové rovině a je frustrovaný z toho, že nedává jednoznačný smysl tohle nebo tamto. Hlavně ty první díly, kdy bylo hodně nejasné, co je realita, jak se potkávají trošku na přeskáčku a co to vlastně pro oba znamená. Ale pořád je zatraceně jasné, že každá ta „zmatená“ scéna hraje důležitou...
Výborný příběh se zajímavou zápletkou. Nadchly mě exteriéry a ten střet kultur – prominentní kluk z města v zapadlé vesničce. Pro nás je Thajsko obecně exotika, je zajímavé sledovat, jak tyto rozdíly vnímají i v rámci té země. Love story je tam spíš na okraj, mnohem víc prostoru je věnováno tomu, aby hlavní hrdina zjistil, jak dát svému životu smysl, když dostal druhou šanci a co tím smyslem vlastně je. Bylo to vtipný, trochu akční a dobrodružný, mile romantický. A do posledního dílu nepředvídatelný konec mě udržoval v napětí. Líbilo se mi obsazení, Earth a Mix mi...
Když jsem to sledovala, hrozně mě iritovalo, kolik času tam prožerou, a přitom hrozně pospíchají. Asi potřebovali trošku nastartovat turismus v Thajsku, tak místo běžného product placementu servírovali krásy národních parků a místní restaurace. Což je mi vlastně o chlup sympatičtější než reklama na limonádu. Nakonec jsem tento zdržovací „nešvar“ v ději vytěsnila a seriál si užila. Ze začátku trošku nelogická sekvence kolem rozhádanosti hlavních hrdinů byla docela pěkně kompenzovaná vtipnou zápletkou se záměnou těl. A i když tyhle fantasmagorie úplně nemusím, tak mi to přišlo docela dobrý. Zaujalo mě, jak se poprali s tím, ve které situaci...
Roztomilá oddechovka a vtipná etuda na téma reikarnovaných mazlíčků. Ale vlastně to bylo takové divně nedotaženo. Působilo to na mě spíš jako sled milých a úsměvných scének, než jako komplexnější děj s pointou. Herecky ale výborné. Kocour naprosto dokonalej a pejsek přesně tak oddaně otravnej, jak pejsci bývají.
<div>Čert vem děj, Fah je zatraceně pěknej chlap a to si ani nemusí sundat triko. Stačí, aby se usmál. Takže mozek stranou a jen se kochám. Ale ne, i ten příběh je celkem dobrý. Výborně rozehraný vztah postavený na sexu, který přerůstá v něco víc. Hezky pojatý ten motiv žárlivosti a uraženosti, který pak v určitém okamžiku ztrácí pro oba důležitost. Škoda, že to úplně neudrželi v závěru. Kdy mě Fah s tou opakovanou žárlivostí a Sher s tím jeho "jdi ode mě, pojď sem" už štvali. Některé reakce příliš dětinské, na ty suverénní borce z prvních dílů. Poslední díly,...
Díky za připomenutí tohoto seriálu recenzentem níže. Taky se mi hodně líbil. Ano, ta podobnost s 1000 stars byla více než zřejmá, ale je pravda, že mě to nerušilo ani jsem neměla pocit, že by nějak opisovali. Spíš jen zasadili příběh do stejného prostředí. Řeší tam né tak dramatické situace, ale není to žádná nuda. Milé poznávání jeden druhého a jak s tím začínajícím vztahem naložit zpět ve svém reálném životě a neopakovat chyby z předchozího vztahu. Líbilo se mi to i trošku víc než Star in My Mind, ale celkově je to podařená dvojice seriálů, na kterou se hezky...
Moc pěkný příběh, hezky zahráno, úžasná muzika, romantika. A i když to bylo občas pomalejší nebo natahované, tak tam bylo takové to hezké napětí z toho, jak se ten příběh bude odehrávat dál. A jak píše Barka, ty texty songů tam moc pěkně doplňují příběh a říkají, co si ty postavy nemůžou nebo nechtějí říct na přímo.
I Told Sunset About You To byl tak výbornej seriál. Úžasný lokace, skvělý příběh a výborní herci. Vlastně ve všech rolích. Měla jsem spíš pocit, že koukám na film a ne seriál. A ten příběh i zpracování bylo tak opravdový. Ze života teenagerů, který si řeší svoje první lásky, školu, kamarádství, vztahy s rodiči i sami se sebou. Vlastně jeden z mála thajských BL seriálů, který se alespoň trochu snaží ukázat realitu. Dostala mě ta hudba, která kolikrát převzala hlavní úlohu a prezentovala ten zmatek postav víc než nějaký dialog. Ještě víc mě dostaly ty doteky hlavních postav, ve...
Song Lang mě nadchnul, což mě nepřekvapilo, ale to, že mě to nadchnulo hlavně tou akustickou stránkou mě překvapilo už dost. Čínská opera obecně není můj šálek kávy, a i tahle jihovietnamská určitě nebude něco, co si pustím jen tak do ucha, ale v tom filmu to bylo supr a titulkáři mají můj obdiv za překlad textů, které mají ve filmu svou roli. Celkově ten soundtrack a hudební motivy ten příběh dokreslovaly dokonale. I ty osmdesátky na mě dýchly především přes tu hudební stopu. A pak hlavně ten podkres závěrečné scény s deštěm kdy operní árie přechází do hudebního...
U tohohle seriálu musím přiznat, že mě přestal bavit poměrně záhy, ale pořád jsem doufala, že se něco zajímavého stane. Docela zajímavě nastíněná drama zápletka s matkou nakonec vyšuměla nějak do ztracena, konflikty mezi postavami dětinské, a tedy ani takhle na konci jsem stále nepochopila, proč Ai vlastně Nhai-e miluje. Ai dělá vše co mu na očích vidí a Nhai jen prudí. Ten vztah je takovej strašně nevyváženej i ta jiskra mezi nimi nějak vytratila. Víc než Nhai mě tam irituje už jen Jaonan, který dost afektovaně přehrává... no, tou protivností opravdu hodně podobnej Nhaiovi. Takže jsem na seriál v...