Recenzi napsal/a petr12
Názorný příklad, jak může dopadnout hra na kočku a myš, když hlodavec vycení zuby.
Když se při zpracování námětu s obrovským potenciálem dotknout se divákova nitra nesklouzne k přílišnému sentimentu a patosu, může vzniknout zajímavé dílko, jako v tomto případě. Hodně lidské, vřelé, upřímné a opravdové.
Vzhledem k původu natáčení jsem očekával minimálně skrytý podtext vyrovnávání se s minulostí, starými křivdami a nezahojenými ranami. Dočkal jsem se. Docela by mě zajímaly reakce diváků, kdyby si kluci prohodili role. Bylo by to minimálně "politicky nekorektní".
Často se mi stává, že při sledování thajské produkce zažívám déjà vu. Scénář poskládaný z osvědčených fragmentů, herci vybíráni dle stejného klíče. Děj se odehrává v podobném (identickém) prostředí. Tento seriál posunul danou produkci na "vyšší úroveň". Jedná se o přetočení nového díla. Bez nějaké přidané hodnoty, pokud za ní neberu přeobsazení debutujícími herci. Tady u hlavní dvojice bohužel díky topornosti nebyla cítit žádná chemie. Proto jsem se opět zaměřil na vedlejší postavy a byl jsem rád, že si nemusím překládat anglické titulky, i když jsem si uvědomoval, jak rozdílná je slovenština od češtiny. Dílko je to sledovatelné, ale...
Několikaúrovňový zápas s láskou v chladném prostředí mě nijak zvlášť nezahřál na srdci.
Už dlouho jsem neviděl něco tak originálního.
V malebném prostředí se odehrávající návrat ztraceného syna, jehož přítomnost mnohé zraňuje díky nevyřešené minulosti. Snímek plný hledání odpovědí na dávno vyřčené otázky. Hledání cesty k usmíření a...lásce.
Názorná ukázka třecích ploch mezi ženským a mužským myšlením. Žena je schopna v jasné a strohé odpovědi hledat a "najít" neexistující souvislosti a chlapa tím zahnat do kouta. Ten přitom mnohdy uvažuje jednodušeji, bez skrytých souvislostí.
Je dobře, že se točí filmy ukazující na zlo prstem v době, kdy se hlavní aktéři (obvinění) mohou obhájit, vyjádřit své stanovisko. Příliš často se hodí jedová slina na někoho, kdo už tohoto práva nemůže využít. Třeskuté téma zneužívání je pojato hodně decentně, pro někoho jistě nudně. Je dobře, že se François Ozon vyhnul bulvárnějšímu zpracování.
Jak trefně poznamenala přítelkyně, Rhys je podivín (weird). Miluje francouzskou hudbu ...sátých let. Pro pochopení textů se učí jazyk. Žije ve vlastním vnitřním světě. Emoce drží na uzdě. Ovšem jen do doby, než se splaší a přerostou bohužel ve fyzickou agresi. Divákovi je dán prostor pro vlastní výklad jeho chování, bez jasné odpovědi, což ne každému vyhovuje.
Vtipné ztvárnění syndromu prázdného hnízda třemi herečkami, které se svých rolí zhostily na výbornou. Kluci jim jen sekundovali.
Problematika útisku a okupace se přenesla i do oblasti sexu. Tu Žid David elegantně vyřešil remízou. Jen si nejsem jistý, zda by nepřišly problémy, kdyby měl v průběhu času Arab Sam horší skóre.
Snímky životopisného rázu o výrazných osobnostech mají mnoho styčných ploch a lze je i zaměnit. Rocketman je spíše muzikál vhodný pro příjemné strávení dvou hodin i v přítomnosti blízkých, kteří hudbě Eltona Johna neholdují, jako já, ale přesto ji znají z médií. Občas mě mrazilo, místy hřálo u srdce a toho si nejvíce cením - vyvolaných emocí.
Snaha pojmout zeširoka problematiku střetu homosexuality s vírou odsunula bohužel milostný příběh na vedlejší kolej. Výsledek působí rozpačitě.
Naštěstí existují diváci, kteří z jedinečné "one man show" psychiatra amatéra dokáží odejít před jejím koncem se vztyčenou hlavou.
Hůře uchopitelný a pochopitelný vztahový propletenec (slepenec) se zvláštní a podmanivou atmosférou, natáčený na místech, která by i baťůžkáři měli vynechat.
Snímek stavící na piedestal krásu polonahých mužských těl obou hlavních hrdinů.
Zářný příklad snímku, kterému nechybí hloubka i přes zdánlivé klouzání po povrchu.
Díky chybějící dynamice, která by ději pomohla, působí film i přes relativně solidní herecké výkony, hodně ospale a nudně.
