Recenzi napsal/a petr12
Zpočátku jasně čitelný a předvídatelný děj, snad kvůli vybočení ze zajetých kolejí, mění směr a vrcholí v zastávce "jsem k dispozici všem zájemcům".
S ubíhajícím časem a přibývajícími vzletnými frázemi mi došlo, že děj zasazený do zajímavých pařížských kulis nenabízí žádnou nosnou myšlenku. Zkrátka jen plyne, za doprovodu klasické hudby, lapený v minulosti. Jednoduše další konverzační snímek o všem a zároveň ničem.
I bez vyhrocených scén se dá naštěstí natočit snímek pojednávající o problematice AIDS.
Tak to dopadne, když obsah zvítězí o několik řádů nad formou.
Zájem hraničící s obtěžováním očividně nezapůsobil. Že by byl objekt zájmu opravdu heterosexuál?
Rychlá jízda s několika vtipnými momenty.
Kromě známé homofobie jsem si díky tomuto osvětovému snímku rozšířil slovní zásobu o bifobii a transfobii.
Kdyby snímek vznikl v zemi se zavedenou LGBT produkcí, vytkl bych mu mnoho nedostatků v čele s topornými hereckými výkony připomínajícími "mluvící hlavy". Jelikož se jedná o prvního laoského zástupce, budu shovívavý.
Nadšení z natáčení přehrávající ženské části ochotnického spolku vyvažují kluci snažící se o reálnější pojetí svých postav. Sice se jedná o tuctovou produkci, ale jedno nelze filmu upřít - pozitivní energii.
Sice chápu, že Kolibřík v podání Jonase Naye má působit jako agent z omylu, ale s jeho postavou jsem se nedovedl nějak ztotožnit. Vedle něho o řád vyčnívaly především "100% bitch" Maria Schrader a pro mě příjemné překvapení - Lavinia Wilson. Děj sice popisuje geopolitické události, ale jen na pozadí, hlavní jsou osobní příběhy a vylíčení NDR jako země lačnící po tvrdé západní měně. Děj je opět tak trochu naivní. James Bond na Východní způsob. Bez všemožných vychytávek, ovšem s Rumburakovým pláštěm.
Romance se střihem změnila ve výchovné video nabádající k opatrnosti při setkání s neznámou osobou na veřejnosti nebo MHD.
Srozumitelný příběh o neopětované touze.
V dnešní době působí způsob poznávání druhého podle výběru knih dost archaicky. Ovšem jisté kouzlo mu nelze upřít.
Originálním nápadem, jak si vynutit zvlhčení rtů - vylitím lahve vody v poušti, si kamaráda nezískal.
Ze zástupu podobně laděných seriálů vyčnívající kus, který nesází jen na pěkné tváře, vypracovaná těla a perfektně padnoucí outfity. Nabízí i zajímavý děj, který postupně vykresluje jednotlivé charaktery a objasňuje důvody jejich ne vždy příkladného chování. Škoda závěrečného spěchu, během kterého se autoři dopustili několika zkratek z kategorie (téměř) nereálných. Až na hudební podkres, který působí jako forma cenzury, se jedná o hodně podařené dílko.
Zřejmě díky vysoké poptávce produkují (nejen) thajské (lokální a kabelové) televize jeden seriál za druhým. Kvantita převyšuje kvalitu a v první díly zaujmou hlavně odhalenými klučičími hrudníky. Kvalita stoupá až v posledních dvou dílech...Škoda
Díky výstižnému názvu polovinu pointy pochopíte hned v úvodu.Ta druhá část patří do kategorie, která diváky nutí minimálně k zamyšlení.
Od prvního polibku, přes uvědomění si přetrvávajících citů, až po konec světa.
