Recenzi napsal/a petr12
Podle osvědčené kuchařky "Typický Hollywoodský gay pár" natočili komedii Ideal Home, která neskrývá snahu podpořit rodičovství stejnopohlavních párů. Nebýt Paula Rudda, který si i v seriózní roli neodpustil občasný žertík, jednalo by se o šedý průměr natočený na rozpáleném slunci.
Příjemně naivní pokus o film.
Monitorování civilních hovorů může mít i pozitivní vliv na rodinné vztahy.
Při sledování jsem měl pocit, jako kdyby myšlenka natočit tento film napadla dva cestovatele až po příletu na Island.
Conor Donnally je pro mě osobně největším překvapením snímku snažícím se upozornit na problémy mladých gayů žijících na ulici.
Alex Truelove (To je ale romantické příjmení) je (ne)typický nerd toužící hlavně po ztrátě panictví do konce střední školy (s holkou) a přijmutí na prestižní Kolumbijskou univerzitu. K holce Claire přišel spíše náhodou, když si přisedla do stejné lavice a pomocí animace jsme se dozvěděli, že se do ní zamiloval na první pohled. Teď ještě naplánovat tu velikou věc. Během plánování však potkal kudrnáče, který ho okouzlil svojí otevřeností a milý Alex znejistil. K velké události samozřejmě muselo dojít...S očekávatelným výsledkem. Další pokus v alkoholovém opojení (ne)dopadl úplně stejně, až si milý Alex konečně připustil to, co vlastně tušil už...
Je fajn si občas připomenout, že se gay život neodehrává jen na střední škole, ale i později, třeba před čtyřicítkou. Že existují i jiné gay role než roztleskávač(ka) a kapitán sportovního družstva. Že dítě nemusí být jen posun vztahu na vyšší úroveň. Že existují lidé, kteří mají problém s komunikaci...Je fajn si občas sundat růžové brýle a uvědomit si, že vše nemusí být perfektní.
Amnézie spojená s vybavováním si útržků z minulosti je věčné a vděčné téma. Záleží však na zpracování, aby z toho, jako v tomto případě, nevznikl totální chaos umocněný dost nepřesvědčivými hereckými výkony.
Opravdu je v dnešní době stále potřeba coming outových filmů, prošpikovaných product placementem, které nepřináší téměř nic nového a člověk zažije během sledování nesčetná Déjà vu?
Ve West Hollywoodu, čtvrti, ve které i ten poslední číšník sní o své hvězdné kariéře herce některého z vyhlášených filmových (nebo alespoň televizních) studií, se odehrává tento mysteriózní thriller zaměřený více na vizuální stránku, než obsahovou.
Klasický zástupce školní práce na zadané téma...V tomto případě "Jak sdělit nejlepšímu kamarádovi, že jste do něho zamilovaný."
Milostný příběh s antitrumpovským nádechem.
Kromě rituálního tance a exotického prostředí film působí bohužel příliš učesaně a "civilizovaně".
Jeden z mála zástupců "neuvěřitelně uvěřitelných filmů".
V záplavě LGBT filmových festivalů se našlo i pár míst pro promítání snímku s podtitulem "S matkou v posteli"...jediným originálním nápadem jinak plytkého filmu.
Krátké zhmotnění citátu „Nevstoupíš dvakrát do téže řeky“ plné (ne)čekaných odhalení.
Stíny vrhající lešení, omezující výhled do rušné ulice, přinutilo trávit na balkoncích více času dva kluky žijící v sousedících bytech, kteří konečně spolu začali komunikovat.
Cestou z Dillí do vysokohorské Mussoorie se mění nejen ráz krajiny, ale i postoj syna ke svému otci, který se rozhodl pro vyoutování. Civilně pojatý i zahraný snímek mě zaujal především exteriéry.
Sladká limonáda o tom, že první překážka nemusí znamenat konec, ale začátek něčeho dalšího a možná lepšího.
Silný příběh o touze dítěte být součástí klasické rodiny.