Recenzi napsal/a erthos

Na filmu jsem byl dnes (v pátek) v Lucerně na festivalu Mezipatra. Je to skutečně krásný film, plný napětí, zajímavých zvratů a hlavně je to vcelku docela vtipný kousek. Na závěr měl slovo režisér filmu, který osvětlil spoustu zajímavých momentů filmu. Gratuluji k natočení:)

Konečně jsem se dostal ke shlédnutí tohoto italského filmu. Děj filmu je od začátku nejasný a režisér si nás vodí z jedné scény do druhé a postupně odkrývá celý příběh. Příběh na mě působí nelineárně, zmateně, přesto ke konci to během několika minut zapadne.... V průběhu filmu jsem opravdu přemýšlel nad dnešní dobou, plnou bolesti a nevyřčených pocitů a emocí. Rodin, tvářících se jako spokojených, přitom ze vnitřku rozvrácených. V podstatě je to velmi smutný příběh.....

Koncert Rufuse je jeho velmi osobním sdělením. Líbí se mi jeho styl i když jeho podání některých skladeb je pro mě nezapomenutelné. Mám pocit že celý koncert byl jeho osobním sdělením jeho zvláštního vnitřního světa. Pozval si k tomu spoustu skvělých hudebníků a nádherného pianistu:))) Asi je každému jasné proč tak krásného:) Asi bych mu nikdy nedovolil vzít na sebe ten strašnej žlutej "ohoz". A také bych ho trošku více oholil:) Ty jeho kotlety mi připomínají vlkodlaka:DD Také mi chyběly hosté (těch pár no....). Písnička Somewhere over the Rainbow v jeho podání je magická. Celkové mám lepší...

Film, potažmo dobře udělaná sbírka situací byl pro mě očekávanou neznámou. Do kina jsem šel s vědomím, že to může být celkem trapas. Nakonec v kině (kde byl 1 gay pár, 3 hetero páry + 1 solo člověk = cca 11 lidí) sem se bavil a musím uznat že hajlování na pokyn pozor, nebo trénink s dildem či anální bělení mě dostávalo:). Bruno se snažil seč to jen šlo, myslím že má svůj styl a i přes tu kýčovitost a v podstatě příběh sestavený tak aby to dávalo alespoň malinký smysl, se podařilo udělat film u kterého jsem se začal...

Film který mě opravdu dostal. Herecké výkony unikátní, příběh strhující. Je to už nějaký čas co jsem film viděl ale i přesto stačí jen vzpomínka a mám "husinu".

Film působí od samého počátku tak nějak rozjařile. Jakoby komické situace střídají docela hluboká moudra a situace ze života jako vystřižené. Čekalo na mě skutečně velké překvapení, v podobě nově představeného přítele. Film je tématický až "aleluja" a určitě ho doporučuji.

Titulky jsem překládal celkem dlouho. Film je zvláštní v tom, že je do něj homosexualita propojena nevídaně přirozeným způsobem. Příběh se odehrává v jakémsi vypravování či vzpomínkách na dětská léta prožitá v okupaci a za války. To vše je zvláštně propojeno hudbou a nechává nástin tehdejšího žití či nežití.

Musím uznat že je to moc silný film. Téma je celkem "ohrané" leč sílu tomu dává ten skutečný příběh podle kterého byl tento film natočen. Perličkou pro mne je Sigourney Weaver. Jako herečku jí mám neskutečně rád. To co zde předvedla bylo podle mého názoru hodně hodně realistické. Těžko asi vyjádřit všechno co se v člověku děje. Možná máme štěstí, že naše zem není tak nábožensky zaměřená. Kdo se v životě setkal s něčím takovým, určitě dá zapravdu jak těžké je prožít život ve stínu otčenášů a citací z Bible. Ve filmu je spousta zvratů a líbí se mi jeho...

Film netradičně a přesto moc krásně zpracován. Téma je velmi odlehčené a moc jsem se u toho bavil. Je to takový okvětní plátek na hladině zapadajícího slunce:) Příběh na mě působí téměř pohádkově. Nehledejte v tom žádnou vědu ani drasťák. Je to prostě pohodovka:D

Film je kulturně někde úplně jinde. Už proto se asi hůře dá pochopit jednání hlavního hrdiny i ostatních postav. Jsem ale rád za každý takový film. Dává mi to náhled do jiného systému, pohled že život za hranicemi naší země může být naprosto, ale naprosto jiný.

Působí na mě velmi smutně. U filmu mám pocit beznaděje, který podtrhává a zvýrazňuje nádherná hudba, tklivá a teskná. Na konci filmu zazní toto: Čím ho umyji, květ mé tváře? Čím ji umyji, bolest svého života? Vdané se myjí, citrónovou vodou Já se myji, nešťastná, žalem a bolestí

Těžko se hodnotí takto krátký snímek. Vždycky mě fascinovala kultura mnichů, japonsko a východní filozofie. Snímek ve mě zanechal stopu úcty, kterou může cítit jeden člověk k druhému. Úcty a lásky. Obě jsou velmi úzce propojeny.

Hezké a vtipné:)

Musím uznat že film je moc hezký. Příběh se zdá být typický, ovšem nabírá na síle. Situace se najednou obrací, vše se mění a člověk nestačí dedukovat co bude dál. Příběhem hýbou hlavně tyto zvraty, které jsou často nepředvídatelné. To mě na filmu zaujalo, i příběh a jeho zpracování. Dále děkuji moc za velmi dobrý překlad, díky němu jsme si to opravdu užil:)

Děj tohoto filmu plyne velmi pomalu, teče jako voda do kopce a snaží se nám ukázat skryté hlubiny a trhliny v osobnostech hlavních postav. Jakýmsi zvláštním tempem ukazuje pohnutky které vedou k hrůzným činům. Osudy zdánlivě úspěšných, krásných a snad i dokonalých postav. Z tohoto filmu si odnáším několik osobních poznatků. Krása člověka musí vycházet z člověka samotného. Krása může být povrchní. Krása může být krutá. Krása může být plná bolesti. Krása není láska. Film ve mě vyvolal spíše smutek. Vnímal jsem jakési skryté poselství, bolest a zoufalství. Otázkou zůstává, pohnutky které vedou naše...

Musím ohodnotit skvěle. Je to už druhý příběh z kubánského prostředí který jsem viděl a musím říci že zpracování je skvělé. Oslovila mne barvitost příběhu i zvraty ve stylu vyprávění. Mění se dialogy (španělské, anglické i francouzské). Spolu s občasnou nadsázkou jsem i těžko rozpoznával kde je ironie, kde pravda. To rozčarování na konci je skutečně ........ skutečné.

Celkově přistupuji k německým filmům spíše s odstupem, ale snad i díky tomuto vydařenému kousku se to začíná měnit. Děj je v podstatě nijaký, taková bláznivá road-movie s květinami Sex-Up, které za 53 minut udělají z člověka supererotomana nabušeného něčím, co by se dalo nazvat superviagra. Je to komedie, nečekejte nic hlubokého. Líbí se mi že homosexualitu zde podávají naprosto přirozeně, vtipně a s nadhledem. Dávám 10/10 i titulkům od Agnuse. Jsou skvěle zpracované a přeložené. Díky nim je tento film mnohem lépe pochopitelný a stravitelný:)

Film nepatří mezi špičku světové kinematografie, ovšem svým zpracováním a celkovým pojetím se stává určitou perličkou mezi tímto žánrem. Pomalá kamera zachycuje osudy Marka, kluka co ho přistihla jeho nevlastní matka líbat se v kostele s jiným klukem. Děj se zdá být pomalý, rozvláčný, ale v pohledech na příběhy jednotlivých lidí se rozvíjí velmi zajímavý příběh. Ten velmi jemně, přesto důrazně zachycuje momenty jednotlivých aktérů, jejich zarputilost a lpění na zastaralých názorech. V příběhu zaznívá mnoho klišé.... na konci příběhu jsem si říkal...... proč to všechno vlastně? Vždyť stačilo tak málo a mohli být všichni šťastní........

Film opravdu podivný. Měl jsem problém pochopit děj. Hlavní hrdinka je naprosto ujetá, její herecké podání na mě nepůsobilo dobře. Bohužel jsem film nepochopil, celá dějová linie byla matoucí. Třeba v tom někdo něco najde. Pokud ano, prosím vysvětlete mi to:-)

Tato komnata je hodně vypovídající o člověku co prožil velké sebe popírání, i uvědomění si vlastní orientace a její akceptace. Ve svých letech má přitom poměrně moderní pohled na svět, život. Svůj životné příběh vypráví s nadhledem a občas i s úsměvem, i když se za tím skrývá spousta bolesti. Zajímavý dokument o zajímavém člověku, lidském osudu.