Recenzi napsal/a petr12
Když někteří dokáží nazvat šmouhu na plátně uměním, tak zřejmě lze brát i The Smell of Us za vysoce umělecký počin, nebo alespoň pokus, nahlížející a zkoumající jedno velké nic. Prázdné duše mladých lidí, kteří "realitu" prožívají výlučně jen pod vlivem různých "oblbováků" a klienty, kteří působí také velice zoufalým dojmem.
Pomalu plynoucí a nic zajímavého (nového) nezachycující snímek z doby, kdy se ještě kamera (v mobilu) nestala každodenní nedílnou součástí života mnoha lidi.
Moderní upírská pohádka s Maxem Riemeltem ve vedlejší - mužské - roli.
K nespočtu pódiových performancí "narouboval" Etienne Faure i příběh o tajemném klukovi s pěknou tvářičkou, velkým tajemstvím a bohužel i neobjasněnou temnou minulostí.
Kolikrát se musíme vrátit v čase, abychom zvrátili nepříznivé události ve svůj prospěch? Zajímavý počáteční námět bohužel utrpěl několikanásobným opakováním téhož motivu.
"Road movie" bez zbytečného citového vydírání s Lily Tomlin v hlavní roli, které role hubaté a nekonvenční babičky dokonale sedla.
Mozaika z pařížského předměstí, do kterého se moc taxikářů z centra neodváží. Vztahový propletenec plný (ne)čekaných zvratů, který sází na pestrobarevnost a multikulturalismus.
Fourth Man Out má potenciál spíše oslovit heterosexuály, díky svému výchovnému a vysvětlujícímu zaměření, včetně paralelně se odehrávajícího hetero vztahu pro naředění hlavní dějové linie - coming outu hlavního hrdiny. Zbytečně se vše řeší a mluví.
Snímek mě velice mile překvapil. Sice díky zahraniční koprodukci ztratil něco z asijského způsobu natáčení, ale díky západnímu "krocení" je lépe stravitelnější většinovému divákovi nevyhledávajícímu exotickou produkci.
"Filmová etuda" a spíše pokus o dlouhometrážní snímek, kterému by slušela mnohem kratší stopáž díky "minimalistickému ději", hodně líné kameře a vlažným hereckým výkonům. Jednoduše řečeno...Režisér si moc nevěděl rady s natáčením. :-)
Spotlight zachycuje poměrně detailně práci investigativních novinářů, kteří na rozdíl od většiny jen nezveřejňují zprávy z PR oddělení, ale věnují se odhalování témat, která mnozí nevidí a nebo nechtějí vidět. Vždy je jednodušší zavřít oči a nebo odvrátit pohled, abychom nemuseli něco řešit. Asi v polovině jsem musel zmáčknout tlačítko pause, abych si od sledování "odpočinul". Nejen kvůli množství "písmenek", ale díky mému "šrotujícímu mozku".
LGBT "encyklopedie", která v několika příbězích přibližuje problematiku naší komunity, včetně pojmů.
Očekával jsem drama v řeckém stylu, ale k mému překvapení jsem se díval na snímek "západního střihu", bez přehnané teatrálnosti, ohromné živelnosti a palby slov.
Retro snímek poplatný době. Klasický "televizní film", který se snaží popsat mnohá úskalí dané doby, přitom spíše klouže po povrchu, naž aby obsáhl méně témat a do hloubky.
Pomalý rozjezd sice připomínal další "školní love story", podle osvědčeného a mnohokrát prověřeného scénáře, mezi kapitánem fotbalového týmu a roztleskávačkou - v tomto případě (ne)nadějným hercem, ale postupem času se Holding the Men změnil v "dospělácký" snímek o vztahu dvou lidí, kteří k sobě jednoduše patřili, byť si to jeden z nich (Tim) musel uvědomit až během odloučení, ze kterého si dovezl nechtěný dárek, který věnoval Johnovi.
"Sestra v akci na protestantský způsob"...? Spíše úsměvný, než komediální seriál řešící nejen vztahové problémy v malém americkém městečku, do kterého přijel nový "pastor", který toho o víře věděl velice málo, ale dokázal čerpat ze své zločinecké minulosti.
Dokonce i dříve narození řeší problémy, které přisuzujeme hlavně mladým. Oběma dámám rozhodně nechybí šarm a osobní kouzlo. Chlapi stojí tak trochu opodál. Počáteční ostré hrany se časem tupí a ve výsledku mi nabídl Netflix příjemnou podívanou.
Sympatický Chad Connell působí, jako by si k filmu odskočil přímo z předváděcího mola. Ale při natáčení filmu by bylo dobré umět více, než jen chůzi v přichystaných módních kreacích a rozdávání úsměvů do objektivů fotoaparátů. David Cameron, který by mu měl "jen" sekundovat ve vedlejší roli, ho bohužel přerostl více než jen o hlavu.
Ze Scudových filmů mám stále silnější pocit, že je natáčení filmů pro něj nějakou formou psychohygieny, kterou ale bohužel nemusí divák moc pochopit.
