Recenzi napsal/a petr12
Unter der Haut jde pěkně "pod kůži" a nabízí slušně zpracovanou sondu do niter manželů - rodičů tří dětí. Sice snímek, odehrávající se především v jejich vesnickém domku, působí divadelním dojmem...Konečnému výsledku to kupodivu prospělo, protože měnící se kulisy alespoň neodváděly mou pozornost.
Minimum dialogů sice dává vyniknout obrazové stránce filmu, ale ze začátku jsem měl problém orientovat se v jednotlivých postavách.
"Vánoční romance" bez sváteční atmosféry, trpící mnoha technickými i hereckými nedostaky. U konverzačního snímku by si měli dát hlavně pozor na zvuk. :-)
S jakou lehkostí vstoupil Xiao Bo do života manželského páru, s takovou z něj i odešel a našel si další otevřenou náruč. Nannan nünü zachycuje krátký životní úsek pohledného kluka, který obrátil život několika lidem.
Dle obrovského množství prošňupaného koksu jsem měl pocit, jako kdyby si prostřednictvím snímku Así del precipicio chtěl nějaký drogový kartel proprat špinavé peníze ve filmovém průmyslu.
Tangerine je "skoro dokument" s vy.pič.enou Sin-Dee v roli hysterické průvodkyně po právem opomíjených místech "města andělů", která si zapomněla vzít hormony a léky na uklidnění.
Jeden z mála snímků odehrávajících se v latinoamerické komunitě, který si zachovává autentickou atmosféru i bez zbytečné teatrálnosti.
Cui Zi’en se nebojí natáčet kontroverzní snímky a zřejmě to umí i s čínskými cenzory, protože jsem neměl pocit, že by jejich střihačské nůžky nějak výrazně zasahovaly do tohoto filmu. Sice nosnou linku tvoří sourozenecké vztahy, popř. vztahy s matkou, gay přátelství s "nejlepším kamarádem" ovšem stále visí ve vzduchu a kromě pár "postelových scén" je stvrzeno závěrečnou scénou.
Kdyby se svlékli a méně mluvili, možná by lépe udělali. :-)
Klasická rovnice - kluk potká svého osudového kluka...je v tomto případě upozaděna, protože Non accettare i sogni dagli sconosciuti je spíše dokument, snažící se objasnit rozdílné postavení gayů v Rusku a na Západě. Místy mi připadal příliš propagandistický, kvůli ospravedlňování ruského režimu, ale budiž...
Snímky Jorge Ameera trpí stále stejnými nedostatky. Tentokrát si nevybral toporné "herce", ale přímo pouhé "mluvící hlavy" bez špetky emocí.
Lidé rádi sledují, co se děje u sousedů. S rozšířením internetu dostalo nahlížení "přes plot" nový rozměr a časem se dostalo i do televize. CBL je dokument z obou táborů - "nahlížečů" a hlavně aktérů, kteří si nechávají za šmírování platit.
Steven Vasquez by měl zapátrat v análech nějakého opravdového režiséra a něčemu se přiučit ohledně své práce. Zatím se zabýval anály svých herců.
David rozuměl docela dobře školním "vyvrhelům a outsiderům", protože dokonale patřil do obou kategorií a ještě ke všemu také nesnášel učitelský sbor. Sice jim pomáhal zcela "nepříručkovými" postupy, ale měl úspěch. Guidance nelze brát vážně. V opačném případě by se jednalo o totální prů.er.
Jedná se o chvályhodný počin, vzhledem k době vzniku, ale moc na mě dýchala potřeba zavděčit se a ustoupit cenzorům, při zpracování citlivého námětu.
Další zástupce snímků o chlapovi, který si nechtěl připustit, že je na chlapy a vzal si svoji nejlepší kamarádku, kterou přivedl do jiného vztahu. Jenže...city se nedají potlačovat donekonečna.
Film spíše evropského střihu, okořeněný asijskou teatrálností, působí jako silná dávka serotinu pro romantiky. :-)
První zdání dokonale mate, protože se nejedná o nudný příběh, zalitý sluncem, ze zapadlé vesnice. Postupem času se totiž nebe zatáhne a vlivem zatmění přichází i značné znepřehlednění celého příběhu.
Arthur Allen ve svém režijním debutu sice nepředvedl nic dosud nevídaného, pospojoval několik docela známých motivů v jeden celek, přidal tolik oblíbené (ne)logické zvraty v jednání a chování postav, ale výsledek je celkem koukatelný i přes nepříliš povedený casting rodičů.
