The Dreamers / Snílci (2003)

Film som pozeral na niekolkokrat. Ako keby som stahoval tazke skrine. Dvojcata chlapec a dievca spolu spia, miluju sa. Cudnu dvojku doplna hyperaktivny chlapec student z Ameriky. To vsetko na pozadi studentskych staviek v uliciach Pariza.

Kdesi tu, v týchto recenziách, si niekto povzdychol, vraj surodenci medzi sebou... Nikdy! A ma uplnu pravdu. Lenze málokto sa zamysli nad tym, ze na tejto ceste my uz davno sme. Blizime sa. Spime muz s muzom. Tajne dufame po sexe s malimi detmi. So svojimi otcami ci starymi otcami. Nasa sexualita sa premiena na pan-sexualnu. Nebude dlho trvat a prelomime, dnes este pevne tabu, sexu s vlastnými matkami. Smutna evolucia je ista. My uz na tejto ceste davno sme. Boh nas ochranuj!

Film som pozrel a citim iste znechutenie. Pojdem na plavaren aby som sa uvolnil.

Ach boze, to byl teda naprosto priserny film. Nevim co k tomu vic rict, protoze k tomu se snad ani vic rict neda.

Téměř klasika o užívání si života plnými doušky a experimentování, hlavně v sexuální oblasti, včetně sourozeneckého sexu, pro který si já osobně neumím najít "morální ospravedlnění", na pozadí událostí, které dnešnímu mladému člověkovi už vlastně nic neříkají.

Snílci jsou skvělým filmem, který díky četným intimním scénám může méně pozorného diváka zavést na scestí. I když intimních scén - vůbec ne hrubých či lacině dráždivých, jako spíš dojímavých - vidíme řadu a nejeden konzervativní divák je pobouřen, zřetelně nejsou smyslem filmu, ale jen ilustrací klíčové Bertolucciho myšlenky: ideál je nedosažitelný, proto, ostatně, je ideálem.
Jsme uprostřed pařížských studentských bouří roku 1968, americký student Matthew, který se zajímá o filmové umění, se setkává s francouzskými sourozenci, bratrem Theem a sestrou Isabelle, kteří mají stejné zájmy, a ty je všechny rychle sbližují.
Na geniálně sestavené trojici Bertolucci (resp. tvůrce stejnojmenné románové předlohy Gilbert Adair) manifestuje řadu různých vztahů: bratr-sestra, milenec-milenka, kamarád-kamarád... A také konfrontaci různých společenských vrstev - oba sourozenci z prominentní intelektuálské rodiny, proti nim kluk ze středostavovských obchodnických kruhů. A také konfrontaci americké a evropské kultury. A také .. dosadit toho lze hodně.
Matthew je rychle vtažen i do další vrstvy sourozeneckých vztahů, kterou by povrchní divák mohl považovat za incestní, jde ale o něco mnohem hlubšího: o pokus o maximální lidské sblížení vzájemným odkrytím si a sdílením nejosobnějších intimit. Součástí toho je i motiv vzájemné zvídavosti až přitažlivosti mezi oběma kluky: je jen naznačen jako cosi, co by se případně - vedle všeho dalšího - mohlo postupně rozvinout. Chceme-li to považovat za gay téma, s čímž účastníci tohoto fóra nebudou mít problém, pak rozhodně přítomno je.
Příběh je jedním z mnoha projevů snahy vyrovnat se s evropským rokem 1968, najít jeho výklad, a i v tom smyslu je skvostný. Naivní pokus těchhle tří mladých snílků o ideální soužití nevyjde a vyjít nemůže, stejně jako bouřlivákům z ulic roku 1968 nevyšel a nemohl vyjít pokus změnit společnost. Základní lidské i společenské vztahy jsou neměnné. Snít o změně se ale může, možná i musí.

Film, odlišující se od ostatních, jiný, svérázný, osobitý, zasazený do konce šedesátých let a chápu, že hodnocení může být člověk od člověka jiné.

Viděl jsem jej už dříve min. dvakrát, ale jaksi jsem se bál jej sem vložit, neboť míra gay obsahu se mi zdála malá, snad možná malý gay interest, ale rozhodně, pokud máte čas a neviděli jste, podívejte se ...