Recenzi napsal/a petr12
Při čekání na první sníh Hee-il Leesong odvýprávěl svůj příběh plný vzpomínek, touhy po pomstě a chvilkového vzrušení. A navrch přidal pár akcí pro upoutání divákovy pozornosti, aby "narušil" pomalu plynoucí děj.
Hee-il Leesong natočil vyzrálý snímek a opět se nebál ťít do živého. Provedl čistý řez jihokorejským středoškolským systémem, který se plně podřizuje přípravě k vysokoškolskému vzdělávání a opomíjí lidský rozměr studentů, kteří utváří různé spolky a šikana je na denním pořádku. Nedotknutelní učitelé jen vzdělávají a veškeré odchylky a neposlušnost trestají. V lepším případě ignorují...třeba homosexualitu. Tabuizované téma v této technologicky vyspělé zemi, která ovšem v některých jiných oblastech má ještě co dohánět.
Nevím, co je smutnější...Slyšet neustále stejnou historku z mládí a nebo xtou verzi díky "krátké paměti".
"Přelomovou" třicítku je nejlepší pořádně zapít.
Je zajímavé zjistit, jak silný je kult Dolly Parton v americké gay komunitě.
Hodně syrový a realisticky ztvárněný díl seriálu Van God Los s názvem Doodslag, který pojednává o nahromaděné zlobě, kterou si dotyčný bohužel vybil na nepravém člověkovi.
Propagační video lákající k návštěvě malebného italského městečka Polignano a Mare, se zřejmě snažil Matteo Vicino vylíčit jako gay friendly destinaci. Proto obsadil šikovné italské hřebečky do hlavních rolí, ale pro vykreslení vztahu dvou kluků, byť na oko, se inspiroval zřejmě v katolických manuálech, což celému filmu uškodilo a z dvou fešáků udělal jen pouhé karikatury gayů.
Sice se jedná o "low cost", ve kterém jde vidět vedle nedostatku peněz i absence holek, které by nepřehrávaly, ale...mezi kluky naštěstí celkem fungovala chemie, která mnohé nedostatky dokázala eliminovat.
Jedním slovem...bizarní.
Snímek na aktuální téma, který svým zpracováním působí spíše jako dokument o morálních hodnotách, které si člověk vytváří během svého života. Mezi 4-5% hrdinů v populaci patří na první pohled i Anton - vyšetřující na vlastní pěst trestný čin spolu s přítelm Vladem, který jeho nápad příliš nesdílí. Z vyšetřujícího se postupně stává oběť(?), která se nechala vlákat do pasti...Aby odčinil svoji nečinnost při útoku na neznámého kluka odehrávajícího se na začátku filmu?(!)
Jasně se ukázalo, že "přátelství s benefity" nemůže fungovat mezi lidmi s rozdílnou sexuální orientací.
Video vhodné k projekci ve školách v rámci "výchovy k toleranci LGBT osob".
Mám silný pocit, že se současná jihoamerická tvorba mílovými kroky blíží té severoamerické. Jen Argentinci zatím moc nezvládli marketing a hlavně product placement. Při erotických scénách ve spodním prádle nepropagují jistou značku oblíbenou mezi mnohými homosexuály, kteří tak rádi bezmyšlenkovitě podléhají trendům.
Lado de Fora je jako nedopečený dort politý oku lahodící polevou.
Oceňuji především naprosto geniální námět.
Moderně zpracované shakespearovské drama, plné smutku a (bez)naděje, odehrávající se v Brightonu.
Na řeckou kinematografii se jedná o nadprůměrný počin evropského střihu, který nepůsobí příliš komicky.
Zajímavý příběh o souboji ženského těla s mužským nitrem.
