2:37 / 2h37 (2006)

Po zhlédnutí jsem si našla nějaké komentáře. Většina si myslela, že dramat je na jednu školu až moc. Ale není. Pamatuji si vlastní i cizí školní dramata, některá srovnatelná, některá úsměvná, některá horší. Všichni máme svoje démony a bolesti. A často jsou to ti z nás, do kterých bychom to neřekli, kteří jsou na tom nejhůř. Opravdu se mi líbí, jak je film natočený. Donutil mě dívat se na věci zase z trochu jiného úhlu. Je o přetvářce, o lhostejnosti k druhým, o stavění vlastního života nad cizí. Otázka není, jestli to děláme, otázka je, máme-li na to právo. A také, jestli máme jistotu, že jsme k něčemu podobnému nepřispěli. Protože někdy se stačí jen zeptat... Děláme to? Všimneme si? A zareagujeme?

Lidská bezohlednost, sebestřednost a povrchnost mohou bohužel vést k tragédii.