Ang sayaw ng dalawang kaliwang paa / The Dance of Two Left Feet (2011)

Prelínanie poézie, tanca a hudby... Pochopenie i nedoruzumenia, priblíženie - vzdialenie sa. Film, z ktorého vycítite, že je iný a dáte si tu námahu pozrieť si ho možno na viac krát... A tým vás dostane alebo ho zavrhnete. Mňa dostal na druhý krát, pri prvom pozretí mi nedal pokoja a zháňala som informácie, po druhom pozretí a mojej obľube tanca, hudby, básni vravím bravo za túto "inú" snímku. Všetky tri hlavné postavy si ma získali, mladíci sú krásni a žena v tom peknom veku je obzvlášť vnímavá. Umelecké pasáže a najmä konečné vystúpenia, slza v oku, nádherne zladené. Súhra všetky troch postáv si zaslúži potlesk. Tak im tlieskam a po čase sa k tejto snímke vrátim opäť, keď ma prestane baviť povrchnosť sveta.

Příjemná symbióza tanečních kreací zhmotňujících recitované básně, náladové hudby a artové kamery.

Není to jednoduchý film, jak by se na první pohled mohlo zdát, pro mnohé se může jevit i nezajímavý. Taneční filmy ale já můžu, hlavně pokud je jasná souhra mezi hudbou, pohybem různých stylů a "co tím chtěl básník říci". A tady je to propojeno přímo s básněmi (bajkami?), je složité těmto sekvencím filmu dokonale porozumět. Od 36 minuty se mi zdálo, že je jeden nástroj mírně rozladěný, ale to k tomu patří a takto to má ve východní Asii znít. U konečného tance už je hudba z velké části ovlivněna indonésským gamelanem. A oba mladí herci Paulo a Rocco jsou i bez předchozí taneční průpravy velmi sympatičtí (pro mě přímo krásní), dobře se ně dívá a ujali se rolí bezvadně ...
https://mydramalist.com/28808-the-dance-of-two-left-feet

Krásný film kde všechno sedlo - námět, zpracování, hudba, střih, výběr hlavních postav, sólové i společné taneční partie - nádherná romantika.
U mě rozhodně film měsíce.