Beat (2018)

Hodnocení se týká minisérie jako celku, gay linka poměrně rychle ustoupí do pozadí a spíš slouží jako ilustrace nevázanosti techno scény a hrdinovy nonkonformity. Nepříjemnější bylo homoerotické pnutí mezi ním a hlavním padouchem, které mělo dokonce fyzické vyvrcholení (ne, nebyl to sex). Na druhou stranu byla celý seriál téměř morálním středobodem zajímavě asexualizovaná transka (i k fešnému hrdinovi se chovala spíš jako starší sestra). Tedy míra gay obsahu je akorát. .

Seriál o obchodu s lidskými orgány moc gay obsahu nenabízí. Výjimku tvoří úvodní zápletka, kde se Beat představí jako gay/bi a potom párty v závěru čtvrtého dílu. Zajímavé je v tomto směru ale herecké obsazení, kde hlavní postavy můžeme znát coby ústřední herce z jiných filmů ze zdejší databáze, jako jsou Volný pád (Hanno Koffler), Jonathan (Jannis Niewöhner) nebo Letní bouře (Kostja Ullmann). A pokud jde o děj samotný, tak mně přišel napínavý, ačkoliv celkem brzy zjistíte, že volba mezi dobrem a zlem, si bude žádat svou daň.

A abych nezapomněl - vím, že mají v Německu Karla Gotta rádi, přesto mě celkem překvapilo, když jsem mezi vším tím technem okolo uslyšel jeho hlas a písničku Mandy.

Prostředí dunícího klubu, ukrývajícího se v bývalém protiatomovém krytu. Těla zmítající se v rytmu techno hudby, drogy... Nepatří k mým vyhledávaným námětům. Šanci Beat dostal díky lidem, kteří se na realizaci podíleli. Party bus nabírá na obrátkách s každým novým dílem. Laťka se zvyšuje společně s množstvím požitých drog všeho druhu. Hereckým výkonům není co vytknout. Ale rozhodně by si mnohé zasloužily reálnější pojetí. Právě scénář je největší slabinou. Včetně vykreslení zločinecké a techno scény.