Dino at the Beach (2022)

Příjemný kraťas, který připomene i stylem natočení léta dávno minulá. Je potřeba ho sledovat až do úplného konce. Je fajn vidět, že seznámení nemuselo tenkrát proběhnout jen na záchodcích. Oba herci navíc působí přirozeně, jeden by věřil, že tam žijí dodnes.

Rýchle, jednoduché, príjemné. Herci sú zladení, stačilo, že sa na seba pozreli. Hudbu sprevádza hlas mora. Ako stará fotografia, tak na pohľad vyzerá aj tento krátky film. Odporúčam ak chcete lahodnú jednohubku.

Já jsem si říkal, proč ten starý formát obrazu, knírek u Dina, pak čtu na IMDb, že se tento americký snímek vrací do 60. let, konkrétně je to rok 1963, jak je na konci kraťasu patrno z čmáranin v písku, ale i na začátku v titulcích. Vyrobeno v roce 2022, zcela čerstvě, ale "nádherně" nedigitálně a i ta hudba, titulky, všechno prostě, jakoby přehrávané na staré několikrát přemazané VHS kazetě, i když ani ty v té době nebyly a rovněž, a to nedokážu posoudit, zda už tehdy si muži odbarvovali vlasy (Sebastian - ten navíc měl snubní prstýnek, jak říká, že je na dovolené s rodinou - se ženou a dítětem a nebo s rodiči? Toť otázka, kterou si každý divák už domyslí) a nebo nosili cvoky na uchu (Dino). Je nutno se dívat nejen na závěrečné titulky, ale až za ně.

Příběh jednoduchý, a přitom tak lidský, ze života, uvěřitelný. Prostě jiskra, příležitost hledá zloděje. Už jste se někdy ptali "někoho", jak se jmenuje, "až po tom"? V tom vidím sílu mnohých krátkých filmů. Neřeknou NIC a řeknou VŠECHNO.