Podrobnosti recenze
6.5 6 10
Celkové hodnocení
4.5
Příběh
4.0
Herecké výkony
5.0
Zvuk
4.0
Zpracování
5.0
The Times They Are a-Changin'... Před dvaceti lety bychom asi byli rádi, kdyby gay téma zapadlo do běžné filmové produkce tak přirozeně. Před pěti lety, kdy vznikl tenhle film, už bychom asi pociťovali právo to a ono odmítnout. Nichts mehr wie vorher si o odmítnutí vysloveně říká, nejen kvůli bulvárně dryjáčnickému pojetí, hlavně ale proto, že v něm homosexualita a pedofilie pro laické publikum opět splývají: homosexuál je ten, kdo je "na chlapečky".
Příběh o tom, jakou katastrofou je pro rodinu i pro její jednotlivé členy falešné obvinění syna z pedofilního zločinu, není ničím nový. Při citlivém zpracování a psychologickém prokreslení postav by to vůbec nemuselo být na závadu, zde je však citlivost to poslední, s čím se pracovalo. V prvých dvou třetinách brutální tlačení na pilu, stupňované bičování divákových emocí každou další scénou, schematičnost většiny postav... a v závěrečné třetině film upadá do klišé tisíckrát viděných. Vše působí, jako by scénář psal tým redakce Blesku a výsledkem je TV film nanejvýš béčkový.
Oba scénáristé mají za sebou na tři desítky prací, většinou TV seriálů, a tenhle filmík jim asi nestál za valnou námahu. Režisér, který má za sebou stejně dlouhou a nasměrovanou dráhu, toho rutinní prací naopak dost zachránil. Herci nemají co hrát, scénář od nich požaduje jen typizované figurky. Ze všech nejvíc nakonec potěší představitel hlavní postavy Jonas Nay, kterého ze zde recenzovaných filmů známe ze seriálu Deutschland 83. Tam hrál schematickou postavu pro změnu on, zde dostal aspoň kousek prostoru a poradil si s ním solidně.
Příběh o tom, jakou katastrofou je pro rodinu i pro její jednotlivé členy falešné obvinění syna z pedofilního zločinu, není ničím nový. Při citlivém zpracování a psychologickém prokreslení postav by to vůbec nemuselo být na závadu, zde je však citlivost to poslední, s čím se pracovalo. V prvých dvou třetinách brutální tlačení na pilu, stupňované bičování divákových emocí každou další scénou, schematičnost většiny postav... a v závěrečné třetině film upadá do klišé tisíckrát viděných. Vše působí, jako by scénář psal tým redakce Blesku a výsledkem je TV film nanejvýš béčkový.
Oba scénáristé mají za sebou na tři desítky prací, většinou TV seriálů, a tenhle filmík jim asi nestál za valnou námahu. Režisér, který má za sebou stejně dlouhou a nasměrovanou dráhu, toho rutinní prací naopak dost zachránil. Herci nemají co hrát, scénář od nich požaduje jen typizované figurky. Ze všech nejvíc nakonec potěší představitel hlavní postavy Jonas Nay, kterého ze zde recenzovaných filmů známe ze seriálu Deutschland 83. Tam hrál schematickou postavu pro změnu on, zde dostal aspoň kousek prostoru a poradil si s ním solidně.
