Podrobnosti recenze

Podle ostatních komentářů jsem asi viděl jiný film než ostatní. Při větách, které černobíle napsané postavy pouští z úst, se mi protáčely panenky. Příběh vrství jedno klišé přes druhé a klouže po povrchu ve snaze zavděčit se všem. Celé to působí jako snaha žijících členů kapely postavit si líbivý pomníček a vykreslit se v co nejlepším světle. Divím se, že herci kteří je hráli neměli v rámci role k hlavám přidělanou svatozář. Freddie Ramiho Maleka je uvěřitelný jen při scénách z vystoupení kapely. Scény z koncertů, a toho posledního především, je to jediné kvůli čemu stojí film vidět.