Podrobnosti recenze

Aby vyšetřil náhlou a nejasnou smrt svého syna, mladého gaye, snaží se policista Jean o rekonstrukci jeho posledních dnů tím, že je sám znovu prožije. Ve stejném prostředí, s týmiž lidmi, včetně zábavy v gay klubu, včetně sexu. Působí to velmi bizarně, pokud si však uvědomíme, že jde zároveň o líčení myšlení a pocitů někoho, kdo nečekaně ztratil velmi blízkou osobu (přežít vlastní dítě je možná to nejstrašnější, co může člověka potkat), dostává film hlubší význam.

Ačkoli v základu je odvedeno vesměs slušné řemeslo včetně práce herců, jsou to problémy ve scénáři, díky čemu film, ať už ho vezmeme jako psychologický, nebo jako detektivku, není tak poutavý a obohacující, jak téma nabízí a umožňuje. V roli režiséra i scénáristy má Ricky Mastro docela bohaté zkušenosti, převážně ovšem s krátkým filmem.