Podrobnosti recenze

Nejdřív bych asi řekla, že film byl tak hollywoodský, jak jsem čekala, ale překvapivě ne v tom špatném slova smyslu? a dočkala jsem se i plamenného projevu?
Harvey Milk si uvědomil, že bojovat za práva lbgt bude nejlíp někdo, kdo je součástí komunity, a kdo na vlastní kůži zažil ústrky a nespravedlnost tehdejší doby... tedy někdo, kdo přesně ví, co je potřeba změnit.
Film ukazuje 6 let jeho snahy dostat se do různých veřejných funkcí, která je nakonec korunována místem v San Franciscké městské radě... Bohužel si ho moc dlouho neužije.
Z tohohle snímku jsem si odnesla hlavně dojem, že svět se za těch víc jak 40 let nepohnul o tolik, o kolik bych doufala... Ano, díkybohu, už nikdo nikoho nemůže na základě orientace vyhodit z práce nebo bytu (i když kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde?) a policie si taky nemůže dovolit to, co ukazují v tomhle filmu, ale některé tehdejší argumenty... jako bych poslouchala přenos z poslanecké sněmovny?
A vrchol absurdity byly argument, že tolik homosexuálů dělá učitele proto, aby mohli verbovat normální děti, jelikož sami je mít nemůžou, a tak by vymřeli???????...
A při následném prohlášení, že každý, kdo homosexuála ve škole podporuje, by měl taky přijít o práci, jsem si vzpomněla na Norimberské zákony...