Podrobnosti recenze

Přiznávám, že jsem čekala něco trochu jiného. Podle obsahu jsem očekávala hate-love příběh. Samovo setkání se školním uzurpátorem, který zjišťuje, že ten homouš ze střední je vlastně fajn chlap, že si s ním rozumí, a že mohou být přátelé... a časem možná i něco víc.
Místo toho Harry hned při prvním setkání a následné cestě autem přizná, že je pansexuál a pro Sama je to takový šok, že sjede do příkopu. Celou dobu tedy oba hrají s otevřenými kartami...
Je to typická americká sladká romantická komedie s hollywoodským koncem...
Asi bych už nemusela nic dodávat, ale udělám to. V posledních letech se v amerických filmech a seriálech rozmohl takový nešvar. Dva kamarádi nebo kolegové se do sebe zamilují, ale nic neudělají ani neřeknou, protože nechtějí ohrozit svoje přátelství. Vždycky jeden nebo druhý argumentuje tím, že kdyby to nevyšlo, přišel/a by o dobrého nebo nejlepšího přítele a to za to nestojí. A já se vždycky chytám za hlavu a říkám si:
CO JE TO SAKRA ZA BLBOST???
To nikdo neuvažuje nad tím, co by se stalo, kdyby to naopak vyšlo? Když už se dívám na romantiku, tak chci romantiku se vším všudy!
Chci, aby do toho hlavní hrdina šel naplno, i kdyby ho to mělo nakonec sežehnout ???
Chci, aby riskoval, protože ten risk za to stojí!
Prostě nechápu, o čem to je, když kolem sebe roky obcházejí a doufají, ale přitom si netroufnou být upřímní...
Co ale naopak nepotřebuju je dospělý chlap, který se chová jako puberťák a nepřizná, že mu to, co se děje, ubližuje, protože prostě nikdo nesmí vidět, že je zraněný... a kýčovitá romantická scéna, kdy se hrdina vyznává ze svých citů někde na veřejnosti, nejlépe s mikrofonem v ruce a před početným obecenstvem...
Tenhle film je přesně takový a v jeho hodnocení jsem byla ještě hodná...
Už se k němu nevrátím, i to jedno zkouknutí bylo víc než dost a nic mi to nedalo...