Podrobnosti recenze
8.5 13 10Hodně se mi v úvodu líbilo, že si Alice Oseman odpustila jednu z tzv. "povinných jízd",
během které kolem sebe hlavní hrdinové jen krouží a vzájemně se pouze lehce oťukávají. Často až příliš dlouho. I zařazení Nickova sebepoznávání do probíhajícího vztahu bylo příjemným narušením jízdy dle jasně daných pravidel, kterými byl seriál ale i tak dost prošpikován. Okouzlila mě i vzájemná interakce a hlavně výborný výkon Kita Conora.
2. série:
Pokračování se neslo ve stejném duchu. Jednotlivé postavy se vyvíjely tak nějak přirozeně. Z jednotlivců se utvořily páry. Škoda lichého počtu party kamarádů. Slovník se rozšířil minimálně o slova asexuál, aromantik a porucha příjmu potravy. Byl ponechán prostor pro další vývoj děje.
3. série: To tzv. kouzlo se vytratilo. Nastal
100% výplach mozku pro gueer a trans jedince, kteří procházejí procesem uvědomování si vlastní identity. Začalo silné "tlačení na pilu". Přirozený vývoj se změnil na diktát. Nesedí ti jedna škatulka? Nevadí, máš spoustu dalších. Být gay/lesba, je tak omezující a nudné. Vztah kluků se posunul "mílovými kroky" kupředu. K SEXU, zřejmě bez pohlavního splynutí. Nejprve ale museli překonat obrovskou překážku. Vyslovit:"Miluji tě". Problematika poruch příjmu potravy se naplno rozvinula. Palec nahoru. Z psychiatrie si pamatuji jiné poznatky. Jsou jistá témata, která si svoji závažností zasluhují potlačení romantických představ a umělecké licence.