Podrobnosti recenze

Fujoshi, Ukkari Gei ni Kokuru je kratší osmidílný seriál. Pro gay tématiku jsou seriály náročné pole - autoři musejí řešit, do jaké míry na tak široké ploše sledovat i jiné dějové linie a postavy. Na rozdíl například od (po mém soudu skvělého) katalánského seriálu Merlí, sledujícího podstatně více postav a témat, takže dobře obstojí i mimo žánr LGBT kinematografie, sleduje seriál Fujoshi velmi silně hlavního hrdinu a většina postav, vyjma kamarádky, tajně čtoucí BL (herci těchto dvou postav podali také nejlepší herecké výkony), není nijak hlouběji vykreslena, a některé postavy jsou spíše karikaturami (skupinka zvědavých spolužáků, Big Sis a její přítel, a, což se mi zdá být nejhorší, dokonce i hrdinova matka). To je škoda. Seriál byl pro mě překvapující informacemi o nesnadném postavení gayů v japonské společnosti. Můj naivní stereotyp o Japonsku byl trochu jiný: představa společnosti nezatížené toxickým dědictvím křesťanské, resp. monoteistické, náboženské tradice, a ne-li více tolerantní, tedy alespoň více lhostejná, možná v sexuálních věcech až libertinská. Pro diváky, kterým je japonský svět vzdálený a neznámý je samozřejmě velmi zajímavý i pohled na každodenní reálie a způsob chování a myšlení, pokud samozřejmě takový pohled vůbec může fikce zprostředkovat. Seriál se sleduje dobře, ponechává mnoho nezodpovězeného, takže nebudete mít klid, dokud neuvidíte poslední díl. A právě způsob ukončení posledního dílu může naznačovat budoucí pokračování ve volně navazující sérii. Snad se tak stane.