Podrobnosti recenze

Tenhle seriál se mi tedy hodně dostal pod kůži už hned prvním dílem, tím stylem vyprávění, atmosférou a úžasnými postavami. I když je tam hlavní zápletkou ten vztah dvou kluků, je ten jejich milostný vztah spíš v pozadí a pořád je ten příběh vyprávěný z pohledu vztahu tří přátel. Hodně silný příběh o přátelství… a o tom, že cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly.
Další věc, co se mi na tom seriálu hrozně líbí, ty poslední 3-4 minuty pod závěrečnými titulky, kdy nemluví, ale kamera běží dál s úžasným hudebním podkresem, a nebo to ticho v 6. díle.... prostě more than words...
Výborné ty závěrečné díly. Líbí se mi, jak jsou zaměřeny hlavně na Makia, na ten jeho postoj - je mi všechno jedno, všechno je v pohodě, jen si užívám a nic neřeším ... a pak vyleze ten zašlapanej "šváb=slabost" když ho nejmíň čeká .. a opět ta běžící scéna na konci s písničkou.
Každý díl spousta zdánlivě obyčejných situací, spousta mluvení o něčem, a sem tam kapička, náznak, záchvat emocí, a pak pod těmi závěrečnými titulky diváka sejmou jedním velkým špláchem beze slov.
A nějak jsem tam úplně neviděla toho šťastného a milujícího otce od dítěte a manželky, ale osamělýho kluka, který ztratil lásku i kus sama sebe. A zatím se drží alespoň toho pošramoceného vztahu s rodinou, aby neztratil úplně všechno.