Podrobnosti recenze

Tento seriál jsem sjel ve dvou dnech. Bylo to hodně dojímavé s úsměvnými chvilkami, typicky Japonské, ale ne zase přehnané. Oba představitelé to hráli moc hezky. Koheiovy smutné oči byly hodně uvěřitelné a Taichi to byl fenomén. Hyperaktivní kluk, kterému ale hodně chybí láska a Kohei zase dlouhou dobu sám. Kdo to zažil, kvůli nějakému handicapu, ať tělesnému nebo společenskému, ví, jak to je těžké a jaké zdi si člověk kolem sebe postaví a jak je těžké je bourat. A to se Taichimu dařilo jeho přímostí, upřímností a dobrým srdcem. Moc mě to vzalo a hodně jsem si to užil. Určité by lechtivější scény s tak hezkými herci byly zajímavé, ale vůbec tady v silném příběhu nechyběly.