Podrobnosti recenze

Když v úvodu zaznělo, že je adopce přirozeným vývojem vztahu gay páru a začala se rozvíjet linka "nárokovosti", zapnula se ve mně výstražná kontrolka. "Chlapci, to není drahý kávovar, který jste si koupili do kuchyně, ve které nevaříte, aby nenačuchla výpary z oleje." Postupem času se naštěstí pozornost zaměřila na tátu, taťku a malého raubíře. Zatímco táta byl pevně ukotvený a nebylo nic k hrabání se v minulosti, tak taťka byl mnohem zajímavější kousek k bádání. Nevyzrálá osobnost, které byste na první, ale ani na druhý, natož třetí pohled nesvěřili dítě k adopci. Jeho vývoj byl zajímavý, často naivní. Ale proč ne, když se jednalo o tzv. limonádu, byť s hořkou pilulkou k polknutí. Kluci byli dokonalí. Jejich souhra mě bavila. Stejně jako hudba.