Podrobnosti recenze
9.8 17 10
Celkové hodnocení
10.0
Příběh
10.0
Herecké výkony
10.0
Zvuk
10.0
Zpracování
10.0
Our Youth
Tohle z počátku nenápadné dílo, spadající do kategorie japonské BL seriálové tvorby, ve mně vyvolalo nečekané nadšení a spoustu emocí.
Dva mladí, dosud neznámí herci dokázali velmi přesvědčivě ztvárnit celou škálu emocí, od zmatků dospívání až po komplikace dospělosti.
Rozhodně to není jen další školní drama o tom, jak kluci chodí s klukama.
Od prvních nostalgických scén se podařilo navodit dojem, že sleduji něco víc – něco, za co stálo ponocovat a každé pondělí ve dvě ráno čekat na nový díl.
Drama vychází z velmi kvalitní korejské předlohy, která byla s nebývalou citlivostí převedena do současných japonských reálií.
Celým seriálem se prolíná motiv vody, šikovně propojený s dějem. Každý druh vody má svůj význam a svůj dopad – ať už jde o láhev s pitím, moře, nebo řeku protékající parkem.
Oba hlavní hrdinové pocházejí z nefunkčních rodin, každá však trpí jinými problémy.
Minase Jin, hlavní vypravěč příběhu, žije většinu roku úplně sám. Jeho otec natáčí umělecké filmy, které jeho matka upřímně nesnáší. Matka zase buduje svou úspěšnou kariéru, hodně cestuje a většinu času tráví v USA. Na svého syna má jediný požadavek – perfektní známky.
Hirukawa Haruki, jeho spolužák, žije jen s otcem, který nedokáže přijmout odchod své manželky. Stále víc propadá alkoholu a jeho záchvaty nezvladatelného vzteku se vybíjejí na synovi.
Zatímco Jin je vzorný student, premiant třídy a kamarád „elity“, Haruki je v očích spolužáků „odpad“ – problémový rebel s vlastní skupinou obdivovatelů.
Na první pohled jde o dva neslučitelné světy.
Jejich světy symbolicky zvané “moře” se však nakonec přeci jen prolnou. Jejich vztah je jako balzám na duši, vzájemně díky tomu překonají nejtěžší chvíle a sami sebe obohatí a dovolím si říct, že skrze to obohatí i diváka, kterého jejich příběh rozhodně nenechává chladným.
Tohle z počátku nenápadné dílo, spadající do kategorie japonské BL seriálové tvorby, ve mně vyvolalo nečekané nadšení a spoustu emocí.
Dva mladí, dosud neznámí herci dokázali velmi přesvědčivě ztvárnit celou škálu emocí, od zmatků dospívání až po komplikace dospělosti.
Rozhodně to není jen další školní drama o tom, jak kluci chodí s klukama.
Od prvních nostalgických scén se podařilo navodit dojem, že sleduji něco víc – něco, za co stálo ponocovat a každé pondělí ve dvě ráno čekat na nový díl.
Drama vychází z velmi kvalitní korejské předlohy, která byla s nebývalou citlivostí převedena do současných japonských reálií.
Celým seriálem se prolíná motiv vody, šikovně propojený s dějem. Každý druh vody má svůj význam a svůj dopad – ať už jde o láhev s pitím, moře, nebo řeku protékající parkem.
Oba hlavní hrdinové pocházejí z nefunkčních rodin, každá však trpí jinými problémy.
Minase Jin, hlavní vypravěč příběhu, žije většinu roku úplně sám. Jeho otec natáčí umělecké filmy, které jeho matka upřímně nesnáší. Matka zase buduje svou úspěšnou kariéru, hodně cestuje a většinu času tráví v USA. Na svého syna má jediný požadavek – perfektní známky.
Hirukawa Haruki, jeho spolužák, žije jen s otcem, který nedokáže přijmout odchod své manželky. Stále víc propadá alkoholu a jeho záchvaty nezvladatelného vzteku se vybíjejí na synovi.
Zatímco Jin je vzorný student, premiant třídy a kamarád „elity“, Haruki je v očích spolužáků „odpad“ – problémový rebel s vlastní skupinou obdivovatelů.
Na první pohled jde o dva neslučitelné světy.
Jejich světy symbolicky zvané “moře” se však nakonec přeci jen prolnou. Jejich vztah je jako balzám na duši, vzájemně díky tomu překonají nejtěžší chvíle a sami sebe obohatí a dovolím si říct, že skrze to obohatí i diváka, kterého jejich příběh rozhodně nenechává chladným.
