Podrobnosti recenze

Dojmy z filmu by se asi měly rozdělit na to, jestli ho brát jako fikci nebo na něj klást nároky životopisu. Film samotný se mi líbil, i když je natočen možná až přehnaně staromilsky bez nějakých experimentů a některé momenty mi přišly příliš strojené.
Na filmu není moc vidět, že se odehrává během 15 let a herečky působí stále velmi mladě. Pro zajímavost fotka Elizabeth Bishop a Loty de Macedo Soares z roku 1962 http://1url.cz/9lX5
Je velikou ironií, že život básnířky Elizabeth Bishop, která svůj intimní život v dílě téměř nezobrazovala a byla proti přílišnému popisu osobních problémů v poezii, je dnes tak propírán, ale málo platné, život to byl příliš zajímavý. Ve filmu jsou některé důležité věci vynechány, pozměněny a tím, že jde o film z velké části brazilský (brazilská předloha, režisér) možná až příliš marginalizuje život EB mimo Brazílii. (Báseň One Art ve skutečnosti nejspíš promlouvá k jiné veliké lásce EB.) Rovněž vykreslení charakteru je snad příliš podle představ učebnic literatury, než podle života. Kdo by chtěl, na youtube jsou přednášky o díle i životě EB. Zajímavý je rozpor mezi jejím kostýmkovým vystupováním a bohémským životem.
Na soukromí velmi háklivá EB se prý jednou svěřila, že věří v "closet, closet and more closet" a tvůrce filmu by tak nejspíše vyhodila oknem.
Na závěr se hodí připomenout, že přestože měla úžasný životní příběh, neměl by přebít její dílo (což se v současnosti trochu děje) - výbor její poezie v ČR vyšel pod názvem Umění ztrácet.