Podrobnosti recenze

Dvěma hlavními liniemi filmu jsou vztah otce se synem a homofobie ve společnosti. První z nich je poměrně zábavná, protože obvyklé schéma, kdy se musí otec vyrovnat s homosexualitou svého syna, je zde převráceno v pravý opak. Téma homofobie je sice poměrně ohrané, ale beru ho na milost, protože co mají scénáristé pořád vymýšlet... Více už mi vadí jeho jistá schematičnost a předvídatelnost v průběhu filmu. Tyto dvě hlavní dějové linie jsou doplněny několika vedlejšími, z nichž zejména ta, která tematizuje domácí násilí (samozřejmě muže na ženě) je už na můj vkus příliš "feministická". Nechápu, proč "gay režiséři" mají tak často potřebu vykreslovat heteráky jako násilnická hovada (jistě, že někteří takoví jsou, o tom není pochyb). Stejně tak vedlejší postava transexuální kamarádky je ve své podstatě příšerné klišé. Přes všechny tyto výtky se jedná o dobře koukatelný film, u kterého jsem se ani chvíli nenudil a který poměrně zručně mixuje závažné momenty s humorem a realističnost s nadsázkou.