Podrobnosti recenze

Komu se líbil Thiedemanův film Last Summer o smutku dvou středoškoláků, které odloučí odchod na univerzitu, ten může Sur le départ považovat za francouzskou paralelu rozšířenou o pokračování: jak by to asi dopadlo, kdyby vztah neskončil. Jako Thiedeman, i Dacheux je inspirován vzpomínkami na středoškolská léta, a jak by ne, u většiny z nás to krátké období předurčuje schopnosti navazovat a budovat sociální vztahy všeho druhu, a (obvykle) ještě nezatíženi jinými prožitky, vnímáme intenzivně a ostře, všechno se děje poprvé. I Dachoux vzpomíná nostalgicky, zadumaně, a také jeho vyprávění je zdánlivě pomalé, i když s poetikou hodně odlišnou od té Thiedemanovy. Delší zobrazený úsek života postav mu umožňuje připojit k poetickému obrázku i racionální poslání: dobrý vztah má přijít včas, být naplno odžit a včas i skončit, i když to bolí. Umělé protahování přináší trápení a obvykle je brzdou něčemu novému, co má přijít. Každá životní etapa potřebuje něco jiného, nelze být celý život středoškolákem. Možná: bohužel...