Podrobnosti recenze

El sueño de Ibiza může opravdu působit rozpačitě. Více než polovina filmu je de facto expozicí, ponejvíc působí jako propagační film cestovní kanceláře zaměřené na mírně alternativní zákaznictvo. Podstatná sdělení přicházejí až ve druhé části, a divák musí být velmi vstřícný, aby byl ochoten na ně čekat. Rádoby nadpřirozené prvky (třeba zářící dopisy, které doručuje záhadný poslíček od odesilatele D'Estiny) jsou, jednoduše řečeno, trapné, a příběh, který má dost vlastní síly, velmi shazují, vlastně jsou s ním v příkrém rozporu.
Přesto to vůbec není film o ničem. Na šikovně vystavěné ústřední trojici můžeme sledovat vývoj různých typů vztahů, napadne nás, že jejich pevné, v dětství navázané přátelství je skvělé, chtělo by se závidět, ale současně cítíme, že vlastně nic dalšího hodnotného v životě nemají. A říkáme si, že takhle pevné vazby, které vznikly v mládí, jsou, pokud se přenesly do dospělosti, možná brzdou nalezení dalších hodnot. Střední věk se hlásí, už nic z toho, co zažijeme, nebude nové - co s tím? Něco naznačuje starousedlík z Ibizy - je to ale to pravé? Záhadný "D'Estiny" trojici opravdu rozehnal - co bude dál? Vůbec to není hloupé, jen má filmové vyprávění trochu jiné zákonitosti, než si scénárista a režisér Fioravanti myslí. Byl to ale jeho první celovečerní film, tak na něj buďme hodní.