Podrobnosti recenze

Každé zfilmování literárního díla je risk, protože nástroje sdělení jsou v obou případech velmi odlišné. Cunnigham si zřetelně chtěl ohlídat, aby při zfilmování utrpěl jeho román co nejméně, takže si scénář napsal sám. Ačkoli je zkušený literát (a tvůrčí psaní i vyučuje na univerzitě), šlo o jeho první práci v roli scénáristy. A režie připadla umělci zkušenému zejména na divadelních a muzikálových scénách. Z obou důvodů není výsledkem typický převod románu na plátno, předloha je na pozadí řeči filmu stále dobře zřetelná.
Cunninghamův román (i film) je vystavěn na hypotetické trojici dvou mužů a jedné ženy, které propojují přátelské i milenecké vazby. Trojice si vybuduje společný, relativně izolovaný domov a vychovává i dítě. Na Cunninghamovi je cenné, že ačkoli je gay a mohl by mít tendenci snít o společnosti, která vznikne leda daleko v budoucnosti (pokud vůbec), vidí možnosti a limity podobných netradičních rodin hodně zřetelně: matka s dítětem domov-konstrukt opouštějí a soužití mužské části trojice nabývá náhle úplně nového opodstatnění. Ač to autor nevyslovil, je zřejmé, že otec, matka a dítě se brzy opět spojí - sám osud prosadí tradiční model.
Všeobecně se soudí, že film kvalit své literární předlohy nedosahuje. Nemění to nic na tom, že jde o film v mnoha ohledech vynikající.