Podrobnosti recenze

To byla na rozdíl od Soft Lad očividně áčková produkce, i když je ironie, že bylo též vidět, že Chile je daleko chudší země než Velká Británie (přitom hrdinové pocházeli ze stejné - střední - vrstvy a film se odehrával v hlavním městě). I drama bylo propracovanější, ačkoli nedošlo k tak vypjatým scénám jako v tom britském. Otázka ale je, jestli je přijatelnější jasné, i když papírové rozuzlení, nebo reálnější vyznění do ztracena, přesněji do téměř titulní šedé zóny (tedy je i míra gay obsahu dle mého akorát). Přitom chilský film měl jednoho aspoň sympatického gaye ("Myslel jsem, že všichni gayové sní o tom, že svedou heteráka." "Ne. Já jsem buzna, ne politik. Obracet někoho na jinou víru není můj styl."), navíc bylo jistě potěšitelné, že jako vyoutovanej byl mnohem více v pohodě než zmatený bisexuál. Ten sice svůj problém řešil férověji než jeho britský protějšek, ale zase klidně hodil celodenní starost o dítě na manželku, aby si mohl v klidu něco ujasňovat. A to měl nakonec ještě štěstí, že mu scénárista i z její pozice vyšel vstříc.