Podrobnosti recenze

To byl jen zdánlivý odskok až někam do středověku - ten tlak na "normální" život byl pouze explicitnější než v Soft Lad nebo En la gama de los grises. Vždyť se dokonce Áron (Z. Shtrauss) omlouval manželce (Tinkerbell), že "to zatáhl k nim domů"; což byla sice vedle Soft Lad jen metafora, ale ve výsledku stejně tragická. Kulturní rozdíl jsem viděl nejen v oddanosti víře, ale hlavně v mnohem rezervovanějším projevování emocí. Což bylo patrné zvláště u Árona, který byl ještě svázanější než Ezri (R. Danker). A ještě jeden rozdíl, i když u nás je spíš potlačen, než úplně nepochopitelný - jak se na Blízkém východě klade za nevěru vina hlavně ženě jakožto "hříšné svůdnici", obviňovali více i Ezriho, kterého bychom mohli považovat za toho pasivního, byť jen v posteli.

Navíc je film příkladem méně zmiňovaného trendu na tomto serveru: nepochopitelnému podcenění míry gay obsahu - 40% rozhodně nenaznačuje, že děním hýbou 2 homosexuálové a celý se otočí okolo způsobu, jak se s homosexualitou vyrovnávají nejen oni, ale i jejich okolí. I okrajová epizoda se zakázanou láskou 2 heterosexuálů byla očividně jen ilustrací, jak je konzervativní společnost svazující (nejméně slečně vybrala rodina jiného nápadníka). A ještě k tomu je film zcela moderní v zobrazování náklonnosti, tedy žádné kradmé pohledy a nanejvýš nenápadné doteky. (Nesnažím se vyvolat flamewar, jen ukazuju jinou stranu, že někdo může mít zde i opačný problém. Jinak nemám nic proti dřívějšímu vyjádření jednoho ze správců, že je to zbytečně diskutovaný ukazatel, když neexistuje všeobecný konsenzus a záleží na osobním dojmu vkladatele filmu. Proto případný nesouhlas píšu už jen do recenzí, ne do vzkazů a už vůbec ne do komentářů. Ale zase - kdo tam chce psát, ať si píše, popsal jsem jen svoje řešení.)