Podrobnosti recenze

Ve vyznění odvážnější než Trembling Before G-d - prosazoval idžtihád, samostatný úsudek i řadových (LGBTQ) věřících ("Nejsme závislí na imámech. Každému muslimovi, muži i ženě, bylo přikázáno neustále se učit."). I bez toho byl ale děj samozřejmě dramatičtější, protože islám má z abrahámovských náboženství doma největší politickou moc; hlavně gayům šlo skutečně o svobodu a život, nejen o pověst nebo postavení. Tvůrci ale vsadili na pro mě ne zcela pochopitelnou metafyzičtější stránku víry; pocit sounáležitosti šel vytušit spíše ze lpění na vlastní kultuře a stesku po domově v případě uprchlíků. Přesto byli i smíření s pomalou emancipací ("Bude to džihád a bude pravděpodobně trvat déle než můj vlastní život."). Někomu by mohlo vadit více vykroucenin, ty to ale logicky skrývaly hůře. Když už ale zmiňuju předsudky v komunitě, byl tam i doklad, jak krátkozrace se sami gayové vlichocují majoritě útoky proti zženštilcům; i jednoho takového napadlo, že nemůže zůstat na půl cesty (jen vypadat a chovat se mužněji), ale měl by v "přeměně" pokračovat dál - oženit se a založit rodinu.
.