Podrobnosti recenze

Na Velikonoce se stal zázrak, myslím opravdový. Snad po pětadvaceti letech jsem opět viděl Wieiglovo zpracování Debusyho oratoria "Utrpaní svatého Šebestiana". Petr Weigl se homoerotických motivů nikdy nebál, jeho filmy jsou komponovány jako dokonalé vizuální hostiny, kombinující hudbu i obraz. Ostatně byl ve své době uznávaným tvůrcem, snažícím se přenést emoce opery a baletu do filmová podoby. Bohužel, byl taky jedním z posledních režisérů, kteří se snažili "sloužit" dílu místo upozorňování na svoji "originalitu".
Od ČT Art to byl hezký nápad, oslavit největší katolický svátek tím, že uvede "Jesus Christ Superstar" a pak "Utrpení.." Z hlediska hodnocení nemohu nedat plný počet. Natáčet to někdo dnes, bude tam plno efektů ve stylu tranformers, ale pro mne to je toto dokonalé spojení hudby a obrazu, okořeněné krásou těl.
A ano, není bez zajímavosti, že ten rok stihl do té doby málo známý herec Michael Biehn natočit až dekadentně estetizujícího Sebastiana spolu s akčním hrdinou jednoho původně béčkového filmu. Ano, byl to nakonec Terminátor, který mu přinesl slávu.