Podrobnosti recenze

Řada diváků označuje dílo z roku 1992 za odvážné kvůli gay tématice, v té době ještě neobvyklé. Film ve skutečnosti navazuje na období 70.-80. let, kdy mezi témata veřejné diskuse patřila i možnost připustit sexuální kontakty dospělých s nezletilci, jestliže nezletilci vysloví souhlas. Vznikaly filmy, které myšlenku propagovaly, typicky Du er ikke alene Lasse Nielsena, a evidentně právě na tuto (dost dlouho trvající) vlnu navazuje For a Lost Soldier. Lze odhadnout, že také Van Dantzig, autor literární předlohy, povzbuzen touto vlnou publikoval knihu v roce 1986, ač je inspiriována jeho zážitky v té době 40 let starými. Pozdější pedofilní aféry (Dutroux atp.) myšlenku smetly. Všeobecně se soudí, že dnes by podobné filmy vůbec nemohly vzniknout.

Knižní předloha je o dost zajímavější, než film, vyprávění malého Jeroena v ich formě usnadňuje mnohá sdělení, která film by jednoduše nevyjádřil. Jde o výpověď o rané pubertě mladého gaye a určitě v mnoha z nás vyvolá řadu vzpomínek. Otazníky nutně vyvstávají nad příběhem fyzicky konzumované lásky mezi dvanáctiletým Jeroenem a mladým vojákem Waltem. Tím, že ho vypráví Jeroen, vnímáme ho jako krásný a tklivý, možná i unášející příběh o lásce, jakou bychom rádi prožili. Van Dantzig si tak ovšem ušetřil odpověď na otázku, jestli zážitek s Waltem byl to nejlepší, co mohlo Jeroena v jeho věku potkat. Když se Jeroen po válce vrací do Amsterdamu, odkud byl rodiči poslán na venkov, aby byl chráněn před útrapami války ve velkoměstě, jen těžce navazuje na stará kamarádství, školu a jiné běžné součásti světa dvanáctiletého kluka (to už film nezachycuje). Jeroen prožitím hluboké lásky i jejího neodvratitelného konce, na což ještě nebyl zralý, oproti svým vrstevníkům rychleji dospěl a přišel tak o kus dětství. Lásky lze prožívat celý život, dětství nikoli.

Nejde tu ani tak o morálku či zákony - to jsou výsledky společenské dohody, která se stejně mění s proměnami společnosti. Některé prazákladní principy ale měnit nelze, ochrana mláďat mezi ně patří snad na prvním místě. Přejme Jeroenům tolik lásky, kolik jen dokáží unést, ovšem ve věku, kdy jsou schopni unést i šrámy, které jsou s láskou nezbytně spojeny. A přejme Waltům, aby dokázali odolat a ponechali Jeroenům nedotčené dětství, které lze prožít jen jednou, a které má právo být maximálně chráněno před nehodami, ty citové nevyjímaje.