Podrobnosti recenze

Také u nás bylo uvedení filmu provázeno publicitou vyvolanou tím, že jedna z hlavních rolí byla obsazena představitelem klíčové postavy tehdy oblíbeného seriálu Beverly Hills 90210. Předpokládaný limonádový příběh starého pána s mladíkem ale moc nelákal: převládly obavy, že divák bude krmen záběry, jak Brandon Walsh sype z některého z madisonských mostů staříkův popel do řeky, zatímco Meryl Streep s empatickým výrazem drží víčko od urny.
I dnes lze pochopit, že milovníky akčnějších filmů Love and Death on Long Island za srdce nevezme. Konfrontace starého a nového světa a z ní plynoucí komické situace, film ve starém stylu o starém pánovi a současných reáliích. Pracuje především s nenovým, ale stále milým britským humorem, s nadsázkou, s decentní situační komikou. Zejména nadsázka přichází ke slovu často, někdy usilování, aby pobavila, je i drobátko upachtěné. Možná největší nadsázkou bylo připustit, že by Jason Priestley mohl vyvolat touhu i v někom mimo okruh malých holčiček.
Ovšem záběry, jak ultrakonzervativní stařičký britský spisovatel v závěru života konečně kupuje televizor a video, aby mohl dychtivě sledovat puberťáckou podívanou Nažhavený samečci II. a další podřadná veledíla se svým náhle objeveným idolem, takové záběry jsou neodolatelné. Divák snáze zapomene, o čem příběh doopravdy je: o nenaplněné a nenaplnitelné touze a o tom, jak dokáže lidem zpřevracet život. K tomu se film otevřeně vrátí až v posledních několika minutách.
Opravdu výborný Hurt, který velmi přesně, na lékárnických vážkách, odměřuje ingredience, které scénář v daný okamžik vyžaduje.