Love and Death on Long Island (1997)

Skvělý film - neprávem méně známý, přestože pochází již z roku 1997. Hořká komedie s humanistickým vyzněním - vážná, hluboká i hravá. Atypický film, obtížně zařaditelný do běžných skupin příběhů filmů s LGBTQ tématem. Snímek režiséra Richarda Kwietniowskiho je především vyprávěním o zamilovanosti a díky tomu se na něj mohou se zájmem podívat i nejširší non-LGBTQ divácké skupiny (bylo by zajímavé vědět, zda se vůbec kdy na českých televizních kanálech vysílal). John Hurt i Jason Priestley podali ve filmu pozoruhodné výkony; režie, střih i hudba jsou velmi dobré. Snad jen karikatura těch filmů, v nichž Ronnie hraje, je zbytečně přepjatá; méně by zde znamenalo více. Na ČSFD film získal pěkné hodnocení 72%. Rozhodně doporučuji.

Také u nás bylo uvedení filmu provázeno publicitou vyvolanou tím, že jedna z hlavních rolí byla obsazena představitelem klíčové postavy tehdy oblíbeného seriálu Beverly Hills 90210. Předpokládaný limonádový příběh starého pána s mladíkem ale moc nelákal: převládly obavy, že divák bude krmen záběry, jak Brandon Walsh sype z některého z madisonských mostů staříkův popel do řeky, zatímco Meryl Streep s empatickým výrazem drží víčko od urny.
I dnes lze pochopit, že milovníky akčnějších filmů Love and Death on Long Island za srdce nevezme. Konfrontace starého a nového světa a z ní plynoucí komické situace, film ve starém stylu o starém pánovi a současných reáliích. Pracuje především s nenovým, ale stále milým britským humorem, s nadsázkou, s decentní situační komikou. Zejména nadsázka přichází ke slovu často, někdy usilování, aby pobavila, je i drobátko upachtěné. Možná největší nadsázkou bylo připustit, že by Jason Priestley mohl vyvolat touhu i v někom mimo okruh malých holčiček.
Ovšem záběry, jak ultrakonzervativní stařičký britský spisovatel v závěru života konečně kupuje televizor a video, aby mohl dychtivě sledovat puberťáckou podívanou Nažhavený samečci II. a další podřadná veledíla se svým náhle objeveným idolem, takové záběry jsou neodolatelné. Divák snáze zapomene, o čem příběh doopravdy je: o nenaplněné a nenaplnitelné touze a o tom, jak dokáže lidem zpřevracet život. K tomu se film otevřeně vrátí až v posledních několika minutách.
Opravdu výborný Hurt, který velmi přesně, na lékárnických vážkách, odměřuje ingredience, které scénář v daný okamžik vyžaduje.

Nuda k nepřežití. Tak to dopadá, když si neumělec hraje na velké umění.

Zdlouhavé, nudné, nepřesvědčivé, až trapné! Zkrátka snaživý kýč! Film kategorie "C"...

K plnohodnotnému prožitku tohoto filmu mi zřejmě schází chybějící zkušenost okouzlení ze "zásahu bleskem". Na rozdíl od žánrově přibližného snímku "Smrt v Benátkách", který na mě působí zcela přirozeně a věrohodně (zřejmě volbou času a místa děje a samozřejmě i jeho zpracováním), jsem zde především tu věrohodnost postrádal. Ani tentokrát mě tedy blesk nezasáhl a mou filmovou sbírku tento snímek nerozšíří.

Tohle asi není film pro každého, ale komu se strefí do vkusu, zamiluje si ho. Z mého pohledu nesmírně zábavná variace na téma „stárnoucí muž se bláznivě zamiluje do mladíka“. Na rozdíl od Smrti v Benátkách nebo Skoonheid (obojí zde v databázi), které jsou opravdu laděné velmi vážně, lze tento snímek nejspíš označit jako tragikomedii, přičemž komediální rovina převládá. Film je plný okouzlujícího (mnohdy hořkého) humoru, který těží z řady kontrastů ve více rovinách. Základním kontrastem už jsou samotné dvě hlavní postavy, které se liší nejen věkem, ale snad úplně vším. Konzervativní anglický spisovatel, v jehož londýnské pracovně se snad zastavil čas, na jedné straně a mladý americký herec, který se živí natáčením béčkových filmů pro teenagery, na straně druhé. První z nich je vzdělaný, sečtělý, kultivovaný, druhý je přece jen poněkud prostší, přičemž ale oceňuji, že tvůrci nesklouzli ke karikatuře amerického burana. Je velmi zábavné sledovat usedlého intelektuála, jak se naprosto poblázněný „hvězdou filmového plátna“ sníží k věcem, které by pro něj za normálních okolností nepřicházely v úvahu. On, pro kterého je i psací stroj výkřikem moderní techniky (film se odehrává v 90. letech 20. století), je najednou nucený pořídit si video, aby mohl opakovaně sledovat „herecké výkony“ svého idolu. Scény z obchodu s elektronikou a z videopůjčovny patří k nejzdařilejším z celého filmu. Jak myslíte, že dopadne spisovatelův pokus přesvědčit „svého“ Ronnieho, aby se přestěhoval do Evropy a točil artové filmy? John Hurt v hlavní roli mi opět potvrdil, co si o něm myslím už dávno: je to nenápadný génius. (Viděli jste ho ve filmu Sloní muž? Pod maskou mu ani není vidět do obličeje, a přesto je jeho herecký výkon strhující.) Zřejmě jsem v hodnocení tentokrát poněkud neobjektivní, ale film natolik uhodil na mou strunu, že nemůžu jinak. Komu se film bude líbit, doporučuji ke zhlédnutí také v mnoha ohledech podobný snímek A Man of No Importance.

Kdo by z mé generace "pozdních třicátníků" neznal Brandona ze seriálu BH 90210, na kterém jsme téměř všichni vyrůstali? Docela mě překvapilo, že film Love and Death on Long Island chyběl v naší databázi. :-)

DODATEK: Doufám, že zde nevznikne "komise", která bude určovat, jaký dojem si má divák z daného filmu odnést. :-)