Podrobnosti recenze

Tento film je už dlouhá léta moje citová záležitost. Přestože věřím, že za „zpracování“ by mu řada zdejších uživatelů udělila malý počet hvězdiček (snímek působí spíš jako TV film a je v něm jasně patrný malý rozpočet), mě doslova nadchl svým způsobem vyprávění. Životopisné filmy se obvykle tváří velmi seriózně, ale tento nepostráda značnou dávku osobitého humoru a nadsázky, aniž by tím utrpěla věrohodnost a hodnota sdělení. Dalším důvodem, proč mám film rád, je moje fascinace lidmi, kteří dokáží překlenout myšlení své doby a vidět dál než jejich současníci. Přesně takovou osobností byl sexuolog Magnus Hirschfeld. Z filmu se dozvídáme vše podstatné o jeho průkopnické činnosti, kdy se na počátku 20. století veřejně stavěl proti předsudkům a falešné morálce a neúnavně bojoval za zrušení § 175, podle kterého byl homosexuální styk mezi dospělými trestný čin. Jeho úspěchy na poli osvěty a vědy jsou konfrontovány s jeho soukromým životem, který byl naopak spíše prohrou. Hirschfelda v první polovině života ztvárňuje božský Kai Schumann ve svých nejlepších letech, takže zamrzí, že mu scénář nepředepisuje žádnou hezkou intimní scénu (pokud nepočítáme jeho akt s asijským masturbátorem z 18. století). Vynikající volbou bylo obsazení Timy die Göttliche do role služebné Dorchen – její styl humoru je neodolatelný.