Podrobnosti recenze

Taekwondo není podívaná pro každý den. Předpokládá diváka otevřeného, vnímavého a soustředěného. Berger se zde rozhodl předvést svůj filmařský kumšt zas trochu jinak, na filmu, kde se téměř nic neděje, a kde charakteristiky postav a jejich osudy poznáváme téměř výhradně z tlachání a zámlk mezi tlachy. Z oněch zdánlivě bezvýznamných a skoro bezobsažných rozhovorů, které se vedou hlavně k zahnání nudy v partě, která se dávno zná, všechno, co se dalo, už spolu prožila, a kde všechno podstatné už bylo řečeno. Partě osmi kluků, kterým i přesto je spolu dobře a jednou za čas se sejdou na kousku dovolené. Tentokrát ale dorazí i nováček.

Oproštění od formálního prostředí i od žen umožňuje klukům běhat v oblečení sporém i žádném, rozvalovat se co nejpohodlněji, drbat se, kde cítí potřebu, popíjet a kouřit marjánku, klábosit o všem možném - o ženských, o politice, o minulých společných zážitcích, a taky dělat narážky na gaye. Z přítomných jsou gayové tři, ale jen jeden se k tomu hlásí. Berger vzdor velmi úsporným prostředkům perfektně vykreslil řadu lidských typů, a k doplnění charakteristik ukázal u většiny i penisy, což se mi jeví jako novátorské, :=). Zobrazil také tři typy gayů: zdánlivého lovce, zdánlivou kořist a intrikující buznu.

Taekwondo má krásný vizuál i zvuk, a myslím, že jde o skutečnou lahůdku. Je ale opravdu nutné nechat si na ni dost času a klidu.