Drown (2015)

O čem film je?
◻️ o tom, co s námi dokáže udělat výchova a naučené předsudky
◻️ o tom, že můžeme žít zdánlivě spokojeně, dokud nám někdo nenastaví zrcadlo
◻️ o tom, že výhra nemá vůbec příchuť vítězství, když tomu druhému je jedno, že prohrál
◻️ o tom, že jsme čitelnější pro naše přátele, než si myslíme
◻️ o temných stránkách a potlačovaných touhách, se kterými se nechceme nebo neumíme smířit
◻️ o tom, že někdy se nám zdá lepší umřít, než přijmout sám sebe
Len na mě nepůsobil nijak zvlášť sympaticky, ale jeho vnitřní boj jsem prožívala s ním...
Za mě hodně povedený snímek?
Mimochodem, děj filmu je časově přeházený, ale neměla jsem problémy ho sledovat a jednotlivé scény si zařadit na správné místo...

Řekl bych, že film je varováním před démonem alkoholu (a drog).
Ale teď vážně, třebaže jsem to tak úplně nevážně nemyslel.
„Musíš být nejlepší, protože správný chlap nemůže být nic jiného než nejlepší“ ; „Správný chlap je ve všem svém chování drsňák; pokud není drsňák, není to správný chlap, ale měkkota, ne-li snad buzna, která samozřejmě chlapsky drsná nikdy být nemůže“ - na těchto dvou výchozích imperativech soustředěných v jedné postavě je vystavěn celý film a vystavěn je skutečně zdařile.
Tento film není ani sportovní drama ani zobrazení tlaku dnešní společnosti na výkon jedince ani vypodobnění temných stránek soutěživosti. Je obrazem hlavního hrdiny, který je obětí příliš ctižádostivé výchovy (svého otce), podle níž může mít člověk hodnotu v očích jiných, jen pokud je nejlepší. Toto za své přijaté přesvědčení se u hlavního hrdiny navíc spojilo s nutkavou posedlostí vysokým (nejlepším) výkonem si „dokazovat“, že není gay, na základě obecně rozšířeného předsudku, že homosexuální muži nejsou dost mužští/mužní, aby byli opravdovými muži (chlapy). Jasně rozpoznatelný je i jeho motiv potrestat kolegu a zároveň konkurenta za to, že mu (co na tom, že nevědomky) připomíná to, co se všemi silami snaží potlačit.
Nevím, zda by bylo možné tento film označit jako psychologické drama, v každém případě je jeho „ prvotním hybatelem“ je to, co se odehrává v hlavě hlavní postavy - strach, že kdyby připustila jednu složku své osobnosti, ta by zcela zničila vše, na čem byla naučena stavět svůj život a co se jí s onou potlačovanou složkou zdá být v naprostém protikladu.

Podarený austrálsky film, ktorý pravdepodobne naláka nejedného diváka na nádherné atletické tela plavčíkov. Toľko k takzvanej "športovej dráme" - záchranári musia pravidelne trénovať a súťaživosť je tu teda pestovaná - u niektorých z nich vybičovaná až za hranice zdravého rozumu. V skutočnosti je však tréning a pobiehajúce mäso len okrajovou témou, obalom toho čo skúma.

V ďalšom pláne dráma stavia na (priznajme si už trochu otrepanom) zjednodušenom porekadle, že "za najväčším homofóbom sa skrýva najväčšia buzna". Autor tento leitmotív (snáď zámerne) testuje až na limit únosnosti a vedie do takmer antického absurdna. Práve tu sa však skrýva metafora - a tak s tým, že čakáme kedy sa tento archetypálny macho utopí, čakáme že sa utopí celá homofóbia. V celej spoločnosti alebo v ňom samom. Jeho bizarná smrť, tak ako v mytológii, je "koncom jedného spôsobu existencie a začiatkom inej".

Áno, sleduje sa to (jeho vyčíňanie) ťažko, najmä ak s podobným jednaním (možno v menšom) máme svoje osobné skúsenosti. To však neznamená že je to zlý film. To ako svoju nepriznanú lásku hlavný antihrdina premieňa na kryštáľovo čistú nenávisť, ako fyzickú túžbu prevteľuje do nesúdneho násilia - je roztomilo poeticky surreálne. Panika v darkroome, žiarlivosť, pôžitkársky sadistické vyzliekanie svojej obete (ktorého pozadie je jasné už aj heterosexuálnemu kamarátovi) sa môžu s trochou nadsázky javiť komicky.

Ono, to že je tento film barokovo prepísknutým portrétom absurdnosti homofóbie ešte stále nemení nič na tom, že sa s ňou musíme nejako vysporiadať. Vybabrať s ňou a prežiť ju. Presne tak ako nájsť spôsob ako stráviť tento film.

Popri homofóbii je naviac aj zaujímavým podobenstvom o človeku, ktorý sám seba vníma ako stroj na podávanie výkonu. Svaly ktoré si takmer nie sú vedomé seba sama, svojej duše. Mimo akúkoľvek estetiku (neexistuje koncept "som pekný"), zamlčaná zraniteľnosť a potlačená citlivosť, beštialita - za ktorou ale stále tušíme zabudnutú ľudskosť. Mašina na výkon, ktorá (vďaka formovaniu spoločnosťou) žije len pre to aby vyhrávala a dostávala medaily a bola oslavovaná a bola prvá, a zadupala konkurenciu do zeme (alebo ju zahrabala do piesku). "Kto je najlepší? Ja som najlepší!" Absurdnosť a temná strana súťaživosti je niečo, s čím si aj mnohé športuchtivé buzny potrebujú vstúpiť do svedomia. Je toto to, čo chceš v sebe - a v druhých svojou spoluúčasťou - pestovať? Tento bezcitný buldog je svojim spôsobom nepríjemne povedomým zrkadlom našich zvláštnych snov o sexi mužnosti.

Příběh mi moc nesedl, to musím přiznat, nemám tento styl vyšinutých jedinců moc rád. Ale to přeci neznamená, že film budu za to „trestat“ v ostatních kritériích hodnocení, když v nich byl po všech jiných stránkách vysoce nadprůměrný …

Drama to mohlo být zajímavé, ale nepoutavé. Časové přechody napříč celým filmem, až příliš psychopatická hlavní postava která se snaží o sebe destrukci (nejspíš i vlivem výchovy), potlačení vlastní sexuality.... shrnuto film mě nijak nezaujal.

Efektně natočený plytký příběh o psychopatovi, který si až do konce není s to přiznat, že je na kluky. Těla hezká, moře taky, ale co s tím, když jste hodinu a půl nuceni sledovat exhibice vyšinutého kluka s násilnickými sklony.

Nemám rád filmy, ve kterých je od začátku jasné, jak to asi dopadne. Film ocení zejména milovníci sadistického softporna. Magor, co neví, co se svým testosteronem a má mindrák, že ho má asi malého, si primitivně vybíjí nenávist na svém konkurentovi.
"Herecké" výkony vůbec neřeším.
Kamera prvoplánově kýčovitá, vlny se dají vždycky hezky natočit.
Příběh plytký, škoda práce překladatele titulků...

Drsný, tady se na cukrárnu opravdu nehraje. Náš hlavní antihrdina měl šílenství v očích. Už od pohledu to byl kripl, který mu bych nechtěl přijít do cesty. Musím vyzvednout výkon jeho představitele Matta Levetta, právě jeho výkon je tahounem filmu a mně osobně se ještě líbila hudba. Jen ten konec jsem nečekal. Ač to byl hroznej debil, tak mi ho snad na konec bylo i líto. Pač nejhorší boj má člověk sám se sebou, svými vnitřními démony a já osobně si myslím, že nikdo někde v hloubi duše není opravdu zlý....

Další z filmů na téma, co s člověkem udělá, když se nedokáže vyrovnat sám se sebou. A tenhle určitě patří v rámci gay filmů k těm lepším. Herci jsou výborní (obzvlášť představitel Lennyho podává doslova strhující výkon) a navíc jsou všichni pekelně sexy, čemuž napomáhá i dobrá kamera. Děj různě skáče v čase tam a zpět, takže je nutné se na to trochu soustředit, ale jak už níže napsal petr12, lze se orientovat podle změn ve Philově obličeji.

K filmu mám jen jednu zásadnější výhradu, a tou je Philovo poněkud nelogické chování asi od půlky stopáže. Opravdu mi není jasné, proč se po tom brutálním incidentu v šatně k Lennymu vůbec ještě hlásil, a dokonce dal ke konci přednost jeho společnosti před svým přítelem. Ale v každém případě snímek rozhodně stojí za vidění.

Protože sdílím slabost pro zakázané ovoce s wetomem, dal jsem na něho a taky si "tajně" pustil tento film s "tím" zakázaným. Vůbec jsem nelitoval. Kvalitně natočený film, který flashovitě skládá sice ne originální, zato však originálně a hlavně věrohodně zpracovaný příběh. Škoda, že někteří zdejší kvalitní překladatelé plýtvají svou energii na sra*ky a přitom kvalitní filmy paběrkují v zapomenutí.
Ještě že jsou tu spřízněné duše, které netrvají dogmaticky a zcela nesmyslně na 100% kvalitě titulků, ptotože si uvědomují stejně jako já, že co naplat kvalitní titulky, když film je shit. Já raději kvalitní film a víru ve svůj mozek, který si už po pár minutách s ještě únosně zkomolenými větnými tvary poradí. Wetome, díky za tip.

Pro mě to byl zážitek, drama až do konce. Obrovská změna oproti většině amerických gay filmů. Žádná gay limonáda. Výborné herecké výkony v hlavní roli Lenyho, ale i Meata. Taková nenávistná láska se jen tak nevidí. Konec jsem očekával jiný, ale budiž. Film získal řadu cen na různých filmových festivalech. Překvapuje mě hodnocení 6,1 na IMDb, dal bych klidně i 8,0.

Solidně vystavěný příběh s časově se prolínajícími liniemi, které lze rozlišit na základě změn ve Philově obličeji o vnitřním boji a podivné vzájemné náklonnosti, umocňují (ne)uvěřitelné herecké výkony, především Matta Levetta a stupňující (erotické) napětí směřující k...