- Filmy
- Filmobanka
- Freistatt (2015)
Freistatt (2015)
Základní informace o filmu
Léto 1968: studentské nepokoje, Rolling Stones, minisukně, sexuální revoluce. Změny 60. let se v severoněmeckých maloměstech ale prosazují jen pomalu. Čtrnáctiletý Wolfgang je rebel nejen ve škole, bouří se i proti nevlastnímu otci. Je proto poslán do církevního ústavu pro těžko zvladatelné mladistvé, kde se z něj má stát „řádný mladík". Wolfgang je vržen do přísně hierarchického světa útlaku, kde je násilí běžnou praxí nejen ze strany dozorců, ale i mezi samotnými chovanci. I přes nepříznivé podmínky se rozhodne systému odporovat, přestože cena může být vysoká...
Uživatelské recenze
Drsné až neuvěřitelné!
Napriek tomu je to snímok silný, s nádherným vizuálom, občas napínavým dejom, zákerne kultivovaný fašizmus 2.0 (povojnové Nemecko) skvele kontrastuje so zdanlivo neunaviteľnou túžbou po slobode, dá sa tu zamyslieť nad tým či človek dokáže existovať ako nechcený jednotlivec, alebo musí nájsť modus operandi s odpudivými ale funkčnými pravidlami toho-ktorého spoločenstva. Pod koberec pozametaná a slabo odčinená historická krivda citlivému divákovi zdvihne žlč.
Technické zpracování mě poněkud zarazilo. Jako kdyby tvůrci filmu chtěli atmosféru doby (1968-70) navodit i technickým zpracováním snímku (???). Pokud nekvalita obrazu a zvuku není jen vinou zde dostupné kopie, tak si nemyslím, že to celkové kvalitě filmu natočeného v současnosti prospělo. Dialogy v němčině jsou neposlouchatelné, paradoxně víc jsem rozuměl anglickým titulkům než mně bližší němčině. Stáhl jsem, viděl jsem, zhodnotil jsem.... No... běžnou (většinou nadprůměrnou) německou kvalitu tato druhořadá produkce nedodala.
Gay obsah v tom nehledejte. Že má jeden chovanec něco s jedním z hlídačů, je lehce naznačeno v jedné scéně, ale to je tak vše. Vzhledem k tomu, že onen chovanec je celkově pošuk, je to opravdu jen domněnka a je otázkou, jestli tento film vůbec patří na tento web.
Vše, co jste viděli ve kterémkoli takovém filmu, uvidíte i zde, a tvůrci nadšeně přidali i pár vlastních nápadů (že by vychovatel zasypal chovance zaživa do hrobu, to mi v rámci žánru přijde celkem původní). Ředitel ústavu? Pervert. Vychovatelé? Perverti. Matka hrdiny? Mrcha. Otčím hrdiny? Buranský hajzl. Kamarádi? Zklamou. Spoluchovanci? Šikanují. A že se příběh odehrává v pasťáku spravovaném církví, to snad ani není třeba zmiňovat. Ostatně i sám Wolfgang, kterého tam matka odklidí, aby nepřekážel jejímu laškování s novým partnerem: v noci se mu zdá o erotických scénách s vlastní matkou, a když si s ním chce pohrát dcera ředitele, málem ji znásilní. Ve filmu téměř doslova není scéna, ba ani záběr, kde by se nedělo něco negativního, násilného, surového, tragického.
Napřed se zdá, že příběh o perverzi strhl tvůrce natolik, že natočili perverzní dílo. Až závěr odhalí pravdu sdělením, že od roku 1945 prošlo v NSR asi třemi tisíci takových církevních a státních zařízení přes 800.000 dívek a kluků, ale až od roku 2010 se mluví o jejich odškodnění. Odškodnění pro 800.000 lidí, ach ano, to stojí za dobře opepřenou lahůdku, obratní advokáti mohou vyprávět. Ten film není perverzní, jenom ... řekněme ... chytrý.
V podstatě vůbec nejde o film s gay tématikou. V několikavteřinové scéně jeden z chovanců odhalí, že má vztah s vychovatelem (Max Riemelt). Tento moment nemá jiný cíl, než zdůraznit zvrhlost vychovatelů, homosexualita zde sehrává čistě zápornou roli. A to je vše.
Jinak jde ale o dobře natočený film, a výkony představitelů klíčových rolí jsou pozoruhodné.