Harumitaida / Spring Like a Lover (2017)

Malé psychologické drama mezi trojicí mužů mě oslovilo, ale o trochu méně, než mnou bylo očekáváno u Japonců. Vše solidní až na kameru, která mě osobně vadila a byla nepříjmná u scén bitek a scém běhů a útěků.

U Japonců si vždy cením toho, že jdou do všeho naplno. Tak je tomu i u tohoto projektu, kdy herci i ty "pusinky" zahrají tak, jak mají být a nejsou rybí či kamenné, jak jsme zvyklí mnohdy v Thajsku, Filipínách, někdy i v Koreji. Je to drama ze života, kdy se ti muži podvádí navzájem, jsou krutí, prolhaní a pak si hrají na ublížené oběti, herecké výkony výborné. U zvuku jsem nenašel nic, co by mě přimělo hodnotit jej jako podprůměrný, ve zpracování mi vadil poslední dlouhý "roztřepaný" závěr na "zklamaného" Shina, i když to zřejmě tak tvůrci chtěli. V hodnocení mnozí diváci strhnou body za to, že to není pohádka nebo alespoň polopohádka, postavy nejsou žádní krásní princové a muži, co mají rádi muže, jsou zde vykresleni v ne moc lichotivých barvách. Ale i toto je pro mě život sám. Film mi to "něco" dal.

Vztahové drama snažící se definovat partnerský trojúhelník pouze dvěma vrcholy místo třemi. Ke konci nedochází ke spojení, nalezení konsenzu, ale rozložení na jednotlivé úsečky.